I hate you Dallas ! [CZ]

18 ♡

Šli jsme ještě dalších 5 minut a pak se konečně zastavil. „Tak jsme tu."

Podle zelené cedulky jsem poznala že je to Starbuck. Nikdy jsem v něm nebyla, ale prý si ho všichni chválí. Já myslím že dát 100 korun za kafe je prostě moc.

Stáli jsme na malém náměstí. „Tak jo jsme v cíly." Roztáhl ruce na ten obchod. Pak mě vzal za ruku a vedl mě do vnitř. U pokladny stála milá paní s rudými vlasy. Když nás uviděla usmála se. „Tak co si dáš ?" Zeptal se Brent když jsme stáli u pokladny. „No já nevím jak co chutná." Zasmála jsem se nad sovou vlastní blbostí.„Tak něco objednám já. Zatím můžeš jít najít volné místo." Mrkl na mě a pak se začal bavit s prodavačkou.

Chodila jsem kolem stolů kde seděli lidi. No samozdřejmě se na mě divně dívali. Nakonec jsem našla jedno volné místo, které bylo vedle okna. Sedla jsem si tam a čekala až Brent příjde. „Tak tady to je." Brent držel v ruce dva kelímky. Sedl si naproti mě a podal mi ho.Poděkovala jsem a dál zkoumala co to vlastně je. Vzadu na kelímku bylo napsáno Beth a srdíčko. Na to jsem se musela usmát. „Často sem chodíš ?" Napila jsem se a musím říct že to bylo fakt dobrý. „Jo vlastně skoro každé ráno. Jsem tu něco jako starosta." Podíval se na mě povíšeně, ale pak to nevydržel a začal se smát.

Dál jsme si povídali, ale pak mě vyrušila esemeska. Neznámé číslo ? Začala jsem tu krátkou větu číst. "Mu se to nebude líbit." Co ? Kdo to je ? A jak sehnal moje číslo. Koukala jsem kolem sebe, ale nikde nebyl nikdo, kdo by byl nějak podezřelej.

Z přemýšlení mě vytrhl Brent. „Beth ? Země volá Bethany." Mával mi rukou před očima. „Eeee jo ? Promiň." Usmála jsem se. „Tak fajn starosto, asi už budu muset jít." Řekla jsem a usrkla si toho úžasného nápoje. Mám takový špatný pocit že mě někdo sleduje. Takže rači půjdu. „Fajn, půjdu tě doprovodit." Stoupli jsme si a šli směrem ven. Kelímek jsem si nechala. Asi je to blbý, ale chci si to nechat na památku.

Šli jsme pomalu k mému domu. Bože to je blbost. Já tomu nemůžu říkat že je to můj dům. Nebo jo ? Spíš je to takový hotel. Musím říct že mi byla celkem zima. „A jakej máš oblíbenej seriál ?" Zeptal se mě. „Jej celkově mám ráda seriály, ale právě teď mám nejraději 13 reasons why." Usmála jsem se na něj. „Hej na ten se právě koukám. Ty už jsi ho dokoukala ?" Povytáhl obočí. „ Ne úplně. Jsem u 9. dílu." Pokrčila jsem rameny. „Aha to já teprve u 4." Zasmál se.

Komečně jsme stáli před domem. „Tak fajn moc děkuju. Bylo to fajn." Řekla jsem a pak jsem se vydala ke dveřím. „Doufám že se ještě uvidíme." Usmál se. „To určitě." Mrkla jsem a otevřela dveře. „Ahoj." Zamávala jsem mu a pak zavřela.

To bylo fajn. Bylo fajn se s někým takhle pobavit. Vyzula jsem si boty a šla do obyváku. Na sedačce seděl Cam. Když uslyšel že jsem tam silně se nadechl. „Kde jsi byla ?" Nepodíval se na mě a dál sledoval televizi, která byla vyplá. „Eee venku, byla jsem se projít. A co ty ? Proč nejsi v klubu." Chtěla jsem změnit téma. „S kým ?!" Řekl celkem vážně. „To je jedno." Chtěla jsem odejít. „Odpověz." Konečně se na mě otočil. Měl slzy v očích. „Nemusím ti nic říkat. Ty jsi mi taky neodpověděl." Prskla jsem po něm i když jsem věděla že bude zle. Myslela jsem že po mě začne řvát, ale nic. „Už mě to moc nebaví. Chtěl jsem jít za tebou, ale ty nikde." Smutně se koukal na svoje ruce. Co to s ním je ? „Aha promiň." Sedla jsem si vedle něj. „ Byla jsem s Brentem." Vím že nechce aby jsem s ním byla, ale tak co už.

„Aha." Zamračil se a chtěl odejít. „Jsi v pohodě ?" Musela jsem se zeptat, protože tohle už bylo hrozně divný. „Jojo." Odešel. Prostě odešel. To mi k němu nesedí. A proto jsem se rozhodla že půjdu zjistit co mu se. Vyšla jsem schody a šla k jeho pokoji, ale nebyl tam. Koukala jsem se kolem sebe, až jsem ho konečně uviděla. Seděl na stole, který byl v rohu na chodbě. Opravdu nevím proč ho tam mají.

„Camerone co ti je ? Poznám že se něco děje." Přišla jsem k němu a doufala, že odpoví. „To bys asi nechopila." Koukal se dolů. „Tak mi to vysvětli." Snažila jsem se být milá i přesto všechno co mi udělal. Vzala jsem ho za ruku a donutila ho ať se na mě koukne. „Prosím." Sledovala jsem jeho oči. Byl zmatený, ale pak mou ruku pustil a sjel dolů. Sedl si a já si sedla vedle něj. „Já víš..." Bylo vidět že neví jak začít.

„Pokazil jsem to u jedné holky. Byl jsem zlý a neváží jsem si toho. Chci aby byla moje. Užírá mě to. Jsem kokot" Takže jde o holku. Fajn. „Kylie ?" Trochu jsem se zamračila. „Né ta se dneska vyspala s nějakým borcem a dala to na insta."  Mávl rukou. „A znám ji ?" Jo blbá otázka, když moc holek neznám. Cameron se zarazil a přemýšlel co má říct. „Ne ne určitě ne." Poškrábal se za krkem.

„Aha. Jestli ji máš fakt rád, měl by ses chovat jinak." Řekla jsem mu a pak ho pohladila po zádech. Cam na ti nic neřekl a já si stoupla a odešla do svého pokoje. Asi chce být sám.

Došla jsem k mému pokoji a vešla dovnitř. Vzala jsem si pyžamo a oblíkla se. Sice se mi nechtělo moc spát, ale už si půjdu lehnout.

Ležela jsem asi půl hodiny a přemýšlela nad vším co se děje. Taky se vám to stavá ne ? Že si lehnete a najednou máte v hlavě ticíc myšlenek. A nejsou jen dobré. Potom nemůžete usnout a je vám z toho na nic .

Každopádně mě z mého přemýšlení vytrhlo klepání na mé dveře. Ani jsem nestihla říct dále a ten člověk už byl v pokoji. „Beth ? " Byl to Cameron.

Konečně nová část. Potřebovala jsem si promyslet jak to vlastně bude pokračovat. Doufám že se vám část líbila :)