I hate you Dallas ! [CZ]

27

Šla jsem ven počkat na Camrona, když v tom předemnou zastavilo auto.

Přes černá skla jsem nepoznala, kdo je za volantem. Z auta vyšel Brent. V ruce držel růži a usmíval se od ucha k uchu. Jak..jak ví že, mám narozeniny ?

Udělal dva kroky a už byl u mě. „Všechno nejlepší." Podal mi růži. Já jsem si ji vzala a silně ho obejmula. „Jak víš že mám narozeniny ?" Zeptala jsem se, ale furt jsem ho držela. „Mám své zdroje." Řekl tajemným hlasem. Bože ! Hrozně krásně voněl. Mohla bych to čuchat furt.

Odtrhli jsme se od sebe v ten moment když se venku objevil Cameron. Jeho výraz byl hodně naštvaný. „Co ten tu děla ?!" Trochu zařval. V jeho očích se leskl hněv. Ajaj. „Klid. Přišel mi jen popřát." Usmála jsem se na Brenta a ukázala na řůži. Cameron přivřel nevěřícně oči a pak se ušklebil a šel k autu. „Tak už pojď." Řekl nepříjemně. To bude cesta.

Brent si stoupl naproti mě a já mu dala pusu na tvář. „ Jestě se uvidíme." Mile jsem se usmála a šla do auta. Cameron tam naštvaně seděl a já věděla, že to bude tichá jízda.

A měla jsem pravdu. Celou cestu nepromluvil. A já radči taky ne. Když jsme přijeli domů šla jsem rovnou do pokoje. Cam taky. Je asi dost naštvanej a já prostě nechápala proč. Měla jsem to v hlavě jako brouka, který mi nedá spát.

Smutě jsem se koukla na ty šaty a vyslíkla. Dala jsem si kraťásky a tílko a šla dolů pro vodu. A víte koho jsem tam potkala ? Ano. Seděl na lince a koukal se na zem.

Přišla jsem za ním a beze slova jsem si vzala sklenici s vodou. „Co ti je ?!" Zeptala jsem se ho. Neodpověděl. Vlastně se na mě ani nekoukl a odešel pryč. To jako fakt ? Chvilku jsem tam stála, ale pak jsem se rozhodla, že to z něj prostě dostanu.Šla jsem nahoru k jeho dveřím a ze zaklepáním jsem šla dovnitř.

Seděl tam na posteli bez trička a držel se za hlavu. Když mě uviděl cukl sebou. „Řekni mi co ti je ? Naštval tě Brent ? Já vím že ho nemáš rád, ale je to můj kamarád."

Začala jsem vysvětlovat. Cameron si stoupl. „Já už nemůžu takhle dál." Koukl se na mě. Nechápala jsem ho. „Už to nevržím." Přišel ke mě a přisál se mi na rty. Vzal mě kolem pasu a já jsem svoje ruce dala na jeho ramena. Byla jsem v šoku, ale pak jsem začala spolupracovat. A tím, že jsem to udělala se potvrdilo, že jsem se zamilovala. ZAMILOVALA JSEM SE DO CAMERONA ! Když nám došel dech odtáhli jsme se od sebe. Svoje čela jsme si opřely o sebe. V břiše jsem měla ticíc motýlků a taky divnej pocit, protože jsem před očima měla jeho krásné tělo.

Cameron mě znova políbil a nadzvedl mi zadek, což mi nabízelo skočit na něj a obmotat si kolem něj nohy. Pořád jsme se líbali a Cam šel semnou až k jeho posteli. Položil mě na ni a koukal se na mě. „Jsi krásná." Pošeptal mi do ucha, když se nademnou naklonil. Automaticky jsem se začervenala.

Cam mi dal ruce pod tričko, ale já ho zastavila. „Furt jsi mi neřekl proč jsi byl naštvaný." Sedla jsem si a on taky. „Šlo o Brenta.Chápeš ? Já žárlil." Koukl se na mě. „Nemáš proč." Uklidnila jsem ho. „Jo teď už to vím." Usmál se.

Stoupla jsem si a udělala první krok, že už půjdu. „Né počkej." Zastavil mě. „Nechceš dneska ležet semnou." Řekl nejistě, ale pak udělal psí oči. „Fajn." Šla jsem zpátky k němu a on si mě posadil na klín. „Teď si jen moje princezna. " Pošeptal a vzal mě do náruče. „Co to děláš ?" Smála jsem se.

Položil mě na postel a přikryl mě peřinou.Musela jsem se nad tou jeho něžnou opatrností usmát. Cameron obešel postel a lehl si vedle mě. „Dobrou." Usmála jsem se na něj. „Dobrou." Usmál se taky a pak zhasl lampičku.

Vzbudila jsem se asi v 5 hodin ráno a všimla jsem si že mě něco pevně drží. Nemohla jsem se vůbec hnout. Otočila jsem se a viděla, že Cameron mě drží svýma pevnýma rukama. Už si přesně nepamatuju co se stalo, ale usnula jsem.