I hate you Dallas ! [CZ]

31

Byla jsem v šoku, takže jsem jen kývla, jako nějakej debil.

Spolu jsme došli k jeho černému BMW autu a já pořád myslela do jakého kokota jsem se to zamilovala. „Víš kde bydlím, že ?" Pro jistotu jsem se zeptala. „Tak jasně." Machroval.

Auto se rozjelo a já jsem sledovala výhled z okna. Nepoznávala jsem to tu. Byla to velký dům uprostřed lesa. „Bydlíme mimo město." Začal vysvětlovat, jako by mi četl myšlenky. „Jsme gang.... mafie. Musíme být trochu odtažení od lidí. "

Ústy jsem naznačila malé "aha" a dál sledovala cestu. Pak jsem se koukla na telefon a měla jsem 5 zmeškaných hovorů od Matta a 2 zprávy. Cameron nic. Né že by mě to zájímalo. Měla jsem vyplé zvonění, takže jsem to neslyšela.

„Kurva." Vykřikl Lukas a sledoval zrcátko. Koukla jsem se za sebe a viděla auto, které kopírovalo každý náš pochyb. „Kdo to je ?" Zeptala jsem se nervózně. „Někdo z druhého gangu. Asi z RIKU. " ten název mi nic neříkal. Překvapivě. „Nejsou to moc velcí dobráci a jednou jsem dal jednomu žvýkačku do vlasů." Začal se smát, a já taky.

„Takže se ho musíme nějak zbavit." Jak dořekl šlápl na plyn a rozjel se neznámo kam. Trochu jsem sebou škupla a pevně se chytla sedačky. „Neboj se. Jsem dobrej řidič." Zasmál se. Ostře zatočil do leva a vjel do lesa.

Auto nás pořád sledovalo. Cítila jsem adrenalin v krvi. Ještě přišlo pár ostrých otáček a stratili jsme ho. „Teď co nejrychleji do města. " řekl a pořád se koukal do zadu.

Zabzučel mi telefon. Byla to zpráva od Cama. Wow ten se rychle ozval chlapec. Napsal. „Kde kurva jsi ! Zavolej mi !" Nevím proč, ale nechce se mi jít domů. Otočila jsem se na Luka. „Nechce se mi domů. Nechceš jít na Starbuck ?" Navrhla jsem mu.

„Jo klidně." Dál sledoval cestu. Auto už jsme neviděli a konečně jsme byli ve městě. „Lukasi ? " přemýšlela jsem nahlas a chtěla se ho zeptat. „Zabil jsi někoho ?" Řekla jsem vážně a koukla se na něj. Konečně mi věnoval pozornost.

Koukl se na mě a vypadal, že neví co říct. Pak náhle řekl „Ano zabil." V ten moment se mi udělalo trochu špatně. „Není jich moc. Vždy to byl někdo hodně zlý. Nebo někdo kdo nám dlužil peníze." Začal mi vysvětlovat.

Říkal to s takovým klidem, jakoby to už patřilo k životu. K jeho životu.

Dojeli jsme k Starbucku a když Lukas zaparkoval vystoupili jsme. Ve vnitř bylo hrozně moc lidí a nikam se nedalo sednout. „Tak co si dáš ?" Zeptal se mě když jsme stáli u pokladny. „Eee asi čokoládové frapučíno." Usmála jsem se na něj. „Tak dvakrát čokoládové frapučíno." Usmál se na prodavačkou.

Byla z něj celá vlhká. Lukas jí řekl naše jména a pak si stoupl kousek dál, ať si můžou objednat další. „Kam půjdeme ?" Zeptala jsem se ho a koukala se na plnou místnost lidí.

„Znám jednu kavárnu. Moc lidí tam nechodí. Je hned za rohem." Usmál se a pak nám šel pro naše pití. „Děkuju." Řekla jsě když mi ho dal.

Vyšli jsme ven a v ten moment mi volal Cameron. Nechala jsem to být a vypla si telefon. „ Hej Lukasi ? Země je láva." Usmála jsem se a čekala co udělá, protože u nás ve škole to hrají pořád. Nebo spíš hráli. „Cože ?" Začal se smát. „1...2...3...." Začala jsem počítat a on hledal místo kde by se mohl schovat. Rozběhl se k jednomu stromu a skočil na něj. Obejmul ho jako panda.

Smála jsem se na celé kolo, protože vidět Bad boye objímat strom jen kvůli lávě je něco.

„Přežil jsem ?" Skočil dolů a šel ke mně. „Jo přežil." Zasmála jsem se. Pak už jsme šli rovnou do té kavárny.

Lukas měl pravdu. V té kavárně moc lidí nebylo. Přitom to tam bylo fakt hezký. Spolu jsme si šli něco vybrat. Protože tu nemůžeme jen tak sedět s kafem, které jsme koupili někde jinde.

Takže já jsem si vzala oreo donat a Luk si vzal nějakej jahodovej. Zaplatili jsme a šli si sednout ke stolu.

„Mám to tu hrozně rád. Chodím jsem skoro každou volnou chvíli." Řekl a sedl si naproti mě. „Jo je to tu útulné." Usmála jsem se a koukala se kolem sebe.  

Pustila jsem se do donatu a všimla si, že on nikde donut nemá. „Kde máš svůj... donut ?" Zasmála jsem se a koukla se na něj. Byl zrovna na telefonu a když řekl. „Snědl jsem ho." Pořád se koukal do něj. Pak se na mě koukl a začal se smát.

(Btw. Napište mi jestli se vám to hýbe, děkuju :)

Další zpráva od Camerona. „Do piče Bethany ! Okamžitě přijdi domů. Jinak si pro tebe dojdu." Telefon jsem vypla a dál se věnovala jídlu. 

Po jídle jsme šli už k autu. Myslím, že se o mě Matt bojí. Proto jsem mu napsala „Jsem okey :)" snad to nikomu neřekne.

„Takže směr váš dům, lady ?" Usmál se když jsme nastoupili. „Ano, prosím." Řekla jsem elegantně. 

Dům nebyl moc daleko. Vlastně asi jen 8 minut cesty. Hrozně jsem se bála, toho co mě doma čeká. Když jsme byli u domu Poděkovala jsem a rozloučila se. „Nevidíme se naposled, že ne ?" Zasmál se když jsem vystoupila. „Ne to určitě ne." Usmála jsem se a vešla dovnitř.

„Beth !" Hned jak jsem přišla ke mně doběhl Matt a silně mě obejmul. „Si v pohodě ? Kde jsi byla." Začal se mě vyptávat. „Jo jsem v pohodě." Usmála jsem se a odtáhla jsem se od něj. 

Dole se objeví Cameron. V očích měl slzy, ale zároveň zlost. „Nechám vás." Řekl Matt a odešel. „Kde jsi byla. Víš jak jsem se bál." Přišel ke mně. „Ne nebál." Řekla jsem v klidu. „Hledal jsem tě všude. Šla jsi ma záchod a pak u jsem tě neviděl."

„U koho jsi byla ?? " začal se vyptávat. „U kamaráda." Řekla jsem jednoduše. „A se který ?? A proč ? To jsi netrefila domů ?? " Zvýšil hlas. „Bože. Co je ti potom. Byla jsem u Lukase. Zachránil mě když jsi tam nebyl." Zabručela jsem na něj.

„Ale prosim tě. Jak tě zachránil." Chladně se zasmál. Silně jsem se nadechla a začala.„Znásilnil mě chlap, Camerone !!! Byla jsem opilá a já celou dobu čekala, až příjdeš, ale ty nikde. Byl jsi někde s tou kurvou a na mě si zapomněl. " Slzy mi tekly po tváři.

Cameron se na mě zděšeně koukal a nevěděl co říct. S pláčem jsem utekla nahoru.