Rozpolcený

V.

,,Kde jsi sakra byl?!" křičela na mě Mikasa. Její křik mohli slyšet i sousedi ve vedlejších bytech. Možná i panelácích.
,,To je moje věc! Nic ti do toho není," prskal jsem kolem sebe vztekle. Co se o mně vůbec stará? Ať si radši zase všímá jen Reinera. Aspoň bych měl pokoj.
,,Jsem tvoje sestra! Mám o tebe strach! Mám právo vědět, kde jsi!" stála si dál za svým. Už mě pěkně vytáčela.
,,Jsem dospělej! Nepotřebuju tě mít pořád za prdelí," supěl jsem. Už mi docházela trpělivost, a proto jsem se prostě otočil a ukryl se ve svém pokoji. Bušení na dveře a křik nakonec po několika minutách nahradilo ticho. Seděl jsem na posteli a přemýšlel. O Jeanovi. O Levim. O Mikase a Reinerovi. Se zděšením jsem si uvědomil, že přemýšlím nad tím, že bych mohl najít azyl u Jeana a možná by mezi námi i něco vzniklo. Splašeně, jako by mi šlo o život, jsem se rozběhl do koupelny. Obličej jsem si opláchl ledovou vodou. Tohle už musím nějak řešit. Bezmocně jsem zatřepal hlavou. Znovu mi bylo na zvracení.
,,Ehm... Erene? Jsi v pořádku?" Zaslechl jsem za sebou hlas. Když jsem se otočil, pohled mi padl na Bertholda. Vypadal vcelku nejistě, protože věděl, jaký vztah mám s Reinerem, a asi nechtěl riskovat, že bych svůj vztek vypustil i na něj. Upřímně... jemu a Annie jsem v podstatě odpustil a jsem za ně rád, že dostali novou šanci a mohou být spolu. Už takhle jsem si to u mnoha lidí dost posral. Nepotřebuju, aby byl další na seznamu.
,,Jo, jsem v pohodě," povzdechl jsem si a promnul si spánky. Teď není čas na to, abych jednal bez rozmyslu. Dělal jsem to tak poslední dobou furt a jak to dopadlo? Ještě nedávno mě před následky mého chování chránila Mikasa a občas i Armin. Ale Armina teď vídám jen málokdy a na Mikasu už spoléhat nemůžu. Musím se z toho dostat sám.
,,Fakt nechceš nějak pomoct?" zeptal se potichu Berthold. Mohl by mi nějak pomoct? Vlastně...
,,Annie je tady taky?" zeptal jsem se. Berthold vypadal dost nechápavě.
,,Ne. Jen jsem si přijel něco vyzvednout. A... a teď už pojedu domů," odpověděl dost nejistě.
,,Mohl bys mě někam hodit, prosím?" zaprosil jsem, protože moje auto je na šrot.
,,Vlastně jo," svolil a mně se ulevilo. Sám bych se tam nedostal. Rychle jsem vyšel z koupelny a vzal si důležité věci. Potom jsem nenápadně proběhl kolem obýváku, kde jako vždy byla Mikasa a Reinerem. Berthold na mě čekal u svého auta.
,,Takže... kam potřebuješ?" zeptal se opatrně Berthold.
,,Víš, kde bydlí Armin?" naznačil jsem, kam vlastně chci jet. Jen přikývl a už startoval.

,,Dík. Máš to u mě," zasmál jsem se, když jsem vystupoval z Bertholdova auta. Zabouchl jsem dveře a vyšel schody ke vstupním dveřím jedné ze čtyř naprosto stejných budov . Sám jsem si odemkl, protože mi Armin daroval kopii svých klíčů. Čistě pro případ.
Armin se ze školy vracel celkem pozdě, proto jsem dlouho čekal. Ale nakonec jsem se dočkal. Zaslechl jsem odemykání dveří.