I'm dangerously in love with you - Larry Stylinson Cz

26.

Pohled Harryho:

Běžel jsem s Louim v náručí po ulici. Nevěděl jsem, kde jsme ani kudy se dá nejrychleji dostat do nemocnice. Jako naschvál nikde nebyl ani živáček. Nikdo, kdo by mi pomohl, nikdo, kdo by zavolal pomoc. "Neboj se. Už jsme pryč. Už to bude dobrý. Dovedu tě do nemocnice." Všiml jsem si nějaké holky. Rozběhl jsem se k ní. Když jsem na ni promluvil, nejdřív se lekla a nechtěla mi ani odpovědět, ale když jsem na ni vysypal všechno o tom, že nás unesli a že Lou potřebuje nutně do nemocnice, zavolala nám alespoň sanitku. Když konečně přijeli, oddechl jsem si. Konečně je to za námi.

* * *

"Jak se cítíte, pane Stylesi?" zeptala se mě sestřička, která přišla na pokoj. "Je mi fajn." řekl jsem. "A co ten chlapec?" Otočil jsem hlavu. Na vedlejší posteli spal Louis. Z lékařského hlediska byl podle doktorů v pořádůu. "Snad v pořádku. Děkuju." "Kdyby jste něco potřeboval, tak si zazvoňte." usmála se sestra a pak odešla. Nemohl jsem tomu uvěřit. Byli jsme volní. Oba jsme byli relativně v pořádku. Lou už spal docela dlouho. Policie tu byla už 2x. Chtěli vyslechnout i Louiho, ale ten spal a navíc jsem ani nechtěl, aby ho hned podrobovali výslechům. Chci, aby na to všechno pokud možno zapomněl. A to co nejdřív.

Lou se probral asi za dvě hodiny. Zmateně se rozhlížel a tvářil se polekaně, očividně neměl ponětí, kde je. Rychle jsem se zvedl z postele a přiskočil k té jeho. "To je v pořádku. To je dobrý, zlato. Všechno je v pořádku. Ty jsi v pořádku." Lou se na mě podíval. "Kde to jsme?" "V nemocnici. Je konec. Zvládli jsme to." Lou mi skočil okolo krku a pořádně pevně mě objal. Objetí jsem mu opětoval. Byl jsem tak strašně šťastný, že jsme v pořádku. Lou se ode mě odtáhl a usmál se. "Takže je to za námi?" "Skoro." řekl jsem. "Ještě s tebou bude chtít mluvit policie. " "Policie?" "Nemusíš se bát. Jen se tě zeptají na pár věcí a pak už budeme mít pokoj. Řekl jsem jim i o Horanovi. Už ho čapli." "Vážně?" Lou se celý rozzářil. "A co Payne?" "Toho bohužel zatím ne. Policajti byli u něj doma i v práci. Vypadá to, že vzal kramle někam pryč. Možná i do jiné země, to nikdo neví." Louiho úsměv zmizel. Pak se na mě podíval. "Jak dlouho budeme muset být v nemocnici?" "Jen pár dní. Neboj se. Brzo budeme doma." "Doma? A kde to teď bude? Nemám žádný domov." "Neboj se. Všechno se to vyřeší."

Tak už se pomalu, ale jistě blížíme ke konci. :) Kapitolky jsou sice hodně krátké, ale budu je teď přidávat denně. ^^ Enjoy

NanyStylinson xX