Příběh o tom, jak jeden malý kluk dokáže zamotat život mladému učiteli.
Varování: Obsah pro dospělé, příběh obsahuje vulgární výrazy, scény s gay tématikou a násilí - koho tato témata urážejí - přestaňte číst. Všechny urážlivé komentáře budou smaz...
Když jsem dorazil do domu pana Malika, vypadalo to tam děsivě. Jeho pracovna byla jak po výbuchu bomby a sám Malik na někoho řval do telefonu. V moment, kdy si mě všiml telefon odhodil a rozešel se přímo proti mně. Byl jsem překvapený, že mě neuhodil, jen mě popadl za ramena a začal pouštět hrůzu. "Louis utekl a poslední, kdo s ním mluvil jste byl vy. Chci okamžitě vědět, co se tu včera stalo, nebo přísahám, že se nedožijete večera!" Zhluboka jsem se nadechl a řekl jsem mu o naší včerejší hádce. Samozřejmě jsem si musel vymyslet něco krapet míň sebevražedného, než mu vyklopit, že se do mě jeho syn pravděpodobně zakoukal a já ho odmítl. Když jsem domluvil, pan Malik mě pustil, mračit se však nepřestal. "Mého syna hledají všichni moji lidé. Vy ho ale znáte nejlíp. Najděte ho. Dřív, než se k němu dostane konkurence." "Jak to myslíte - konkurence?" "Řeknu vám to rovnou, pane Stylesi. Opravdu si myslíte, že takové peníze, které vydělávám já, vám spadnou do klína, když budete pracovat rukama nebo nedejbože poctivě? Myslím, že jste dost chytrý na to, abyste poznal poctivě a nepoctivě vydělaný prachy." Musím uznat, že mi bylo jasné, že ty jeho prachy nejsou jen tak, ale to, co teď řekl... s kým jsem se to proboha zapletl? S nějakým kriminálníkem? Zatraceným mafiánem? Nechápal jsem to. Jak mi to mohlo uniknout. Teprve teď mi docházelo, proč pan Malik Louise stále držel doma a pod dohledem. Jestli opravdu dělá to, co si myslím, že dělá, tak je Louis přímo magnet na lidi, kteří chtějí Malika dostat. Ublížit mu, odstranit ho, dostat ho na kolena. Musím Louise najít. Jestli mu někdo ublíží - nikdy, nikdy, nikdy si to neodpustím. "Hej! Posloucháte mě?!" Zavrčel pan Malik. Já už mu neodpověděl. Věděl jsem, že Louis bude na nějakém svém oblíbeném místě a těch má jen pět. Rozhodl jsem se začít s tím nejbližším a to byl park v centru. Vyrazil jsem tam tou nejkratší možnou cestou. Když už jsem tam byl, prošel jsem každý kout. Rozhodl jsem se na Louise nevolat. Věděl jsem, že by se jen naštval a utekl. Jestli tu byl, takhle jsem měl větší šanci ho najít. Prošel jsem celý park dvakrát. Louis tam ale nebyl. Další jeho oblíbené místo byla malá kavárna na Trafalgar square, kam jsme chodili na čaj kdykoliv jsme byli mimo dům.
"Barbaro, zdravím vás." "Ah, pan Styles, to je milé překvapení. Copak, Louis si něco zapomněl?" Usmála se číšnice za pultem. "Ah, takže Louis tu byl?" "Jistě, před hodinou se tu stavil. Říkal, že jdete na pláž." Usmála se Barbara. "Říkal, že vás chce překvapit kouskem třešňového koláče. Je to opravdu zlatíčko. Ale co tě sem přivádí? A kde máš toho uličníka?" Pláž.. jasně, na seznamu Louiho oblíbených míst je to číslo čtyři. Je to padesát minut vlakem vzdálené místo. Sakra. Musím si pospíšit. "Víš, ujel nám vlak, takže jsem se rozhodl vám poděkovat, koláč byl skvělý jako vždy." usmál jsem se tak přesvědčivě, jak jsem to jen uměl. "Ale Louis na mě čeká, takže musím jít, ale děkuji. Určitě s Louisem zase brzy přijdeme." s těmito slovy jsem kavárnu opustil a spěchal na nádraží. Bylo odsud asi pět nebo šest stanic metrem.
V metru jsem si na mobilu vyhledal odjezdy vlaků. Vlak do Brightonu - města s nejbližší a nejkrásnější pláží jižní Anglie- odjížděl za dvacet minut. Já na nádraží budu tak za pětadvacet minut, možná míň, když si z metra pospíším. Dřívější vlak Louis určitě nestihl, pokud jsou časové údaje od Barbary správné. Když budu mít štěstí, tak Louise ještě stihnu.O chvilku později jsem utíkal z metra tak rychle, jak jsem jen mohl.Pořád mám dvě minuty. To stihnu.Určitě to stihnu, nastoupím do vlaku, najdu Louise.. tam mi nikam neuteče, takže se mu budu moct omluvit a přimět ho, aby se na mě už nezlobil. Pak zavolám Malikovi, aby pro nás někoho poslal a všechno bude zase v pořádku. V moment, kdy jsem vběhl na nádraží jsem uslyšel rozhlas. Vlak je připraven k odjezdu. Běžel jsem tak rychle, jak jsem jen mohl, plíce jsem měl v jednom ohni, ale když jsem přiběhl na nástupiště, vlak už mizel v zatáčce. Naštvaně jsem kopnul do odpadkového koše a ten se převrátil. "Ne! Ne! NE!" Nemůžu uvěřit, že mi ten vlak ujel! Uklidnit se mi trvalo následujících pár minut a během dalších pěti jsem zjistil, že druhý vlak do Brightonu jede za půl hodiny. Věděl jsem, že dřív se na pláž nedostanu, ani kdybych jel taxíkem, takže jsem si sedl do čekárny a urovnával si to v hlavě. Louis bude mít půl hodiny náskok. Za tu dobu se dostane na pláž. Budu doufat, že se během těch třicet minut znovu nepřemístí, anebo že se mu mezitím něco nestane.
* * *
Na to, že byl konec léta, byla pláž docela prázdná. Čekal jsem, že tu bude víc dětí, které si budou chtít na poslední chvíli zadovádět,než je znovu vcucne studentský život. Přece jen, za týden končí letní prázdniny. Musím se teď ale soustředit na Louise. Ano. Louis. Když nad tím tak přemýšlím, bylo divné, že si Louis nikdy nestěžoval na to, že se učíme přes velké prázdniny. Na druhou stranu, Louis mohl mít volno kdykoliv jindy chtěl, takže si asi ani neměl na co stěžovat. Nevím, proč se teď zaobírám hloupostmi. Díky tomu, že je tu tak málo lidí bude lehčí Loua najít. Šel jsem prakticky najisto. Na pobřeží je jedna malá loděnice a hned za ní se Louis rád schovával před ostatními lidmi, kteří se zdržují raději blíž ke stánkům s osvěžující zmrzlinou.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nepřipustil jsem si ani na minutu, že by tam Louis nebyl. Bude tam. Bude tam. Bude tam. Čím blíž k loděnici jsem byl, tím víc nervózní jsem byl. A pak, když jsem byl přímo u loděnice, jsem se zastavil. Co když tam nebude. Co když už mezitím utekl jinam? A co když řekl Barbaře o pláži jen proto, aby se jí zbavil? Anebo věděl, že ho budu hledat, a tak řekl Barbaře, že bude na pláži, aby mě svedl ze stopy. Zavřel jsem oči a vystoupil zpoza rohu. Bál jsem se. Moc jsem se bál otevřít oči. Nakonec jsem se konečně odhodlal a oči otevře. To, co jsem viděl mě zasáhlo.
Tak co myslíte? Je nebo není Louis na pláži? Najde ho Harry? Usmíří se nebo už k tomu nebudou mít příležitost? Vše se dozvíte již brzy. ^.^ NanyStylinson xX
