I'm dangerously in love with you - Larry Stylinson Cz

21.

Pohled Louise:

Už jsme u Liama byli přes týden. Všechno se zdálo být v pořádku. Choval se k nám hezky, ale všiml jsem si, že když přišla řeč na to, že by nás měl pustit, vždy zvýšil hlas a vypadal podrážděně. Občas z něj šel i trochu strach. Tento den byl jiný, než ostatní, protože Liam zůstal doma. Prý dnes do práce nepůjde, protože chce být s námi. Teda vlastně.. přesně řekl, že chce být se mnou. Bylo odpoledne. Já byl ve svém pokoji, Harry dole v kuchyni vařil oběd na zítra, přesně jak mu Liam řekl. Ležel jsem na posteli, když se najednou otevřely dveře. Stál v nich Liam a usmíval se na mě. "Um, potřebuješ něco?" zeptal jsem se. Liamův úsměv se ještě rozšířil. "Vlastně ano. Rozhodl jsem se, že už je na čase vám prozradit, proč jsem si vás sem vlastně vzal." řekl Liam a přišel ke mně. Sedl si na postel vedle mě. "Proč jsi nás sem vzal?" zeptal jsem se. Byl jsem z jeho přítomnosti nesvůj. Byl moc blízko. Liam se stále usmíval, až nepřirozeně. "Víš.. když mi Niall volal, abych si pro vás přijel, nebylo to náhodou. Víš,-" řekl Liam a naklonil se až k mému uchu a zašeptal "Já jsem totiž docela známý tím, že si rád užiju trochu zábavy s malými chlapci. Takovými, jako jsi ty." V moment, kdy to dořekl, se Liam vyhoupl na postel a obkročmo si na mě sednul. Vyděšeně jsem vypískl. "Co to děláš?! Pusť mě!" zakřičel jsem vyděšeně. Liam se zasmál. Vyděšeně jsem sebou házel. Liam na mně obkročmo seděl a tak mi držel ruce přimáčklé u těla, takže jsem se nemohl bránit. Jediné, co jsem mohl udělat, bylo křičet o pomoc. Harry je přece dole. Přijde mi na pomoc. Liama můj křik nijak nevzrušoval. Sehl se ke mně a políbil mě. Bylo to jiné než s Harrym. Vůbec se mi to nelíbilo. Najednou se rozrazily dveře a v nich stál Harry. "Harry, pomoc." zavzlykal jsem. Harry přiběhl a Liamovi jednu vrazil. Oba dva spadli na zem a začali se rvát. Vyděšeně jsem se natiskl na kraj postele, co nejdál od toho psychopata. Liam s Harrym se prali a pokřikovali na sebe nejrůznější nadávky. Liam najednou Harryho uhodil do hlavy a Harry spadl na zem a zůstal ležet. Liam se zvedl ze země a spokojeně se usmál. "Fajn. Jak chceš, ty bastarde. Budeš se na to muset koukat." řekl a odešel z pokoje. Rychle jsem vstal a přiběhl k Harrymu, zvedajíc jeho hlavu ze země. "Harry. Harry, jsi v pořádku?" zavzlykal jsem. "Uteč a někam se schovej." zahuhlal Harry. "Ne." zakroutil jsem  hlavou. "Já tě tu nenechám." fňukl jsem. Než stačil Harry odpovědět, do pokoje se vrátil Liam s nějakou taškou, kterou hodil před Harryho a mě. Ustoupil jsem o pár kroků dozadu. Liam popadl židli stojící v koutě, postavil ji před postel a pak popadl Harryho, kterého na tu židli posadil, pak z tašky vytáhl pouta a Harryho k té židli připoutal. Vyděšeně jsem ho pozoroval. Harry sebou škubal, ale po té ráně do hlavy byl poněkud mimo. Liam se zasmál. "A teď se budeš dívat, jak toho skrčka ošukám." zasmál se Liam a šel ke mně. Pokusil jsem se utéct, ale bylo mi to k ničemu, protože Liam mě hodil na postel a začal ze mě strhávat oblečení.

Pohled třetí osoby:

Chlapec sebou házel a plakal. Liam jej držel přimáčknutého na posteli, jednou rukou mu zakrýval ústa a agresivně přirážel svou pánví do chlapcova zadečku. Louis plakal a Harry křičel. Musel se dívat na to, jak jeho přítel trpí a nemohl s tím nic dělat, jelikož byl spoutaný. Křičel. Prosil i vyhrožoval. Nic nezabralo. Liam si bral, co chtěl a Harry ani Louis s tím nemohli nic dělat. Louis nahlas plakal a naříkal. Jediné, co cítil byla neskutečná bolest. Když bylo konečně po všem, Lou ležel schoulený na posteli a tiše plakal. Liam se spokojeně usmál a chytil ho hrubě za tvář, otáčejíc ji tak, aby viděl Louimu do tváře. "Aby bylo jasno, jsi můj. Jen můj. Budeš mě poslouchat nebo to příště bude 2x horší. " zasmál se a opustil místnost, nechávajíc chlapce zneužitého na posteli a jeho přítele připoutaného k židli.