Nineteen - Brothers protectors

253 15 10
                                    

Tu kštici černých vlasů bych poznala kdekoliv. Stáli k nám oba zády, ale jakmile zaslechli zaklapnutí dveří otočili se. Když mě zahlédli stát v takovém oblečení s Ivanem po boku, uviděla jsem v jejich očích zlost, nebo nenávist? Nevím, ale něco takového to rozhodně bylo. Zahanbeně jsem sklopila pohled jako malá holčička, když něco provede. Pustila jsem Ivanovu ruku a přistoupila k nim o krok blíže.
Zvedla jsem odhodlaně hlavu a pohlédla jim do očí. Je mi jedno co mi řeknou, mám Ivana ráda a jen tak se ho nevzdám.

,,Quinette Evelyn Dobre, co to má být?"začal vážně Lucas a u toho se tvářil ledově.

,,Co by to mělo být? Byla jsem na rande. S Ivanem,"odpověděla jsem na jeho stupidně vážnou otázku, ,,A ahoj, taky vás ráda vidím,"pronesla jsem se špetkou sarkasmu v hlase. Oba protočili očima, Marcus mě vzal za paži a táhnul mě do schodů. Poslušně jsem s nimi šla až do jejich starého pokoje, kde teď byli Martinez, Chance a Anthony. Byl tam hrozný nepořádek. Všude po zemi rozházené oblečení a spoustu dalších věcí, které nejsem schopná identifikovat.
Posadili mě na spodní patro dvoupatrové postele a sedli si naproti mě na zem. Chvíli bylo ticho.

,,Vysvětlíš nám to?"zeptal se pro změnu Marcus.

,,Není co vysvětlovat. Mám Ivana ráda. Byli jsme jen na rande, nechystáme se vzít a mít děti hned teď. Nechápu o co vám jde,"odpověděla jsem ostře a dál se s nimi nevybavovala. Zvedla jsem se z postele a prostě odešla. Lucas chtěl ještě něco říct, ale já ho zastavila pohledem.
Když za mnou zaklaply dveře, zhluboka jsem nadechla a zase vydechla. Začínají mě s tím ochraňováním štvát. Pořád jen s ním ne, toho nemáme rádi, ten se mi nelíbí, viděl jsem ho s holkou, takže je to děvkař a bla bla. Je to na zbláznění.
Sešla jsem schody a zamířila si to do kuchyně. Z ledničky jsem si vytáhla mléko a napila se. Nevím proč, ale mléko mě vždy uklidňovalo. Vrátila jsem ho zpět a přemýšlela co teď. Na nic jsem nepřišla a tak jsem si jen vzala nějaký polštář, deku a lehla si na trampolínu.

Vzbudila jsem se brzy ráno. Sluníčko teprve vycházelo. Zavrtěla jsem se a když jsem ucítila ruku kolem svého pasu, usmála jsem se. Nešlo to jinak.

,,Dobré ráno,"zašeptal mi do ucha a políbil na něj. Ten jeho chraplavý hlas byl tak moc roztomilý, a ten jeho přízvuk k tomu.

,,Proč jsi nespal u sebe?"zeptala jsem se ho a více se zachumlala do jeho náruče.

,,Spali tam tvoji bráchové,"zabručel a svou hlavu si schoval do prohlubně mezi mým ramenem a krkem. Nikdy bych nevěřila, že to řeknu, ale spát na trampolíně je ještě lepší než na nějaké nejlepší matraci za nevím kolik tisíc korun.
Do ruky jsem si vzala mobil a vyfotila nás. Postla jsem to na Insta společně s jednou fotkou ze včerejška. Hned mi začal cinkat mobil s upozorněními. Ivan postl taky jednu, ale on měl víc upozornění než já. Vzala jsem si do ruky kameru a začala nahrávat dnešní den, který začal tak krásně.

Hola!
Como estás?
Estoy bien. 😊
Chtěla bych se vám s něčím pochlubit..

Emi mě začal sledovat na Twitteru! Ayee. 😄 Ještě Lucas a budu nejvíc happy člověk ve Vesmíru. 💚💚
Jinak, jak se vám líbí Jakeova nejnovější písnička?
Mně se celkem líbí.
Není to nejlepší písnička, kterou jsem kdy slyšela, ale i tak je celkem hezká.

Děkuju za všechny ohlasy na příběh. 😀

Te amo 💙
Speiser's Queen 😘

These Spanish boys [I&E Martinez Ff, CZ] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat