Moje matka je mladší než já (klub Rush #1)

KAPITOLA 5.

Elena

Vyšla jsem z koupelny s trochu pochmurnou náladou. Dneska se mi ani nechtělo jít běhat, tak jsem se na to vykašlala. Musela jsem se zarazit uprostřed cesty k posteli, protože na ní ležel rozvalený Jess. V ruce držel můj diář.

„Už vím, co ti koupím k narozeninám," oznámil mi vesele. Do prkenný ohrady! Musel číst můj poslední zápis. Já blbá ten diář včera neschovala zpátky do šuplíku, ale nechala ho ležet na nočním stolku.

„Kdo ti dovolil číst moje osobní věci?!" vyjela jsem na něj.

Mluvil, mezitím přehazoval diář z jedné ruky do druhé: „Nudil jsem se, když jsem na tebe čekal a byl tu na ráně." Nasadila jsem svůj nejvražednější výraz, ale on pokračoval. „No tak, nemrač se, vždyť nevíš, jestli ti chci koupit štěně, nebo vibrátor. Och, nebo obojí."

Uspořádala jsem krátké dechové cvičení, abych se uklidnila, měla jsem chuť mu zakroutit krkem. „Proč na mě čekáš?"

„Řekněme, že se táta vrátil domů. Jelikož nejedl, tak se rozhodl sníst můj hamburger." Na moment jsem zbledla a přestala dýchat. Jess mě pozoroval, jako bych byla ta nejzajímavější věc ve vesmíru. „Taková iniciativa kvůli mně? Víš co? Ani nemusím nic podnikat v naší malé sázce, zvládáš to sama. Přece sis nemyslela, že bych ho snědl od specialistky na jedy."

„Padej odsud. Za chvíli přijdu dolů." Vzala jsem mu z rukou to, co bylo očividně moje, a ukázala směrem ke dveřím. Rozchechtal se tím nejvíc chlapeckým smíchem, co jsem slyšela. Chvíli jsem přemýšlela, jestli mě tím zvukem ještě víc naštval, či obměkčil. Když jsem ho automaticky pleskla do zad tvrdými, koženými deskami notýsku, tak jsem se rozhodla, že spíš naštval. Zvedl ruce do vzduchu na znamení kapitulace, mezitímco se loudal pryč. Otočila jsem se, abych uklidila diář na místo, ale zarazila jsem se ve chvíli, kdy jsem slyšela někoho otevřít dveře. Nechtěla jsem, aby ten někdo věděl, kam schovávám svoje tajemství. Překvapení! Byl to Jess, ale do místnosti prostrčil jen svoji hlavu.

„Zapomněl jsem říct, že je táta pořád v kuchyni," oznámil mi a odklidil se sám, aniž bych ho stihla vytlačit.

Oddechla jsem si, na druhý pokus jsem schovala diář a odešla dolů. Celou cestu po schodech jsem přemýšlela, jak Liamovi vysvětlím tu záležitost s hamburgerem, ale nic mě nenapadlo.

„Ahoj, lásko." pozdravil mě Liam trochu chraplavým hlasem. Když jsem přišla blíž, všimla jsem si, že měl zarudlý obličej, i přestože svíral poloplnou sklenici vody.

„Ahoj, Liame." Lehce jsem ho políbila na tvář. Chytil mě kolem pasu a něžně políbil na rty. Ta omáčka byla opravdu extrém, protože jsem z jeho rtů stále mohla cítit ostrost. Uslyšela jsem Jessovo odkašlání. Liam pustil můj pas, ale chytil mě za ruku.

„Ty se tady radši neukazuj!" zavrčel Liam. „Nechápu, jak bys mohl něco takového jíst. Co tě to napadlo? Udělat si tak pálivý burger a nechat ho v ledničce. Co kdyby si ho vzala Elena?" Cože? Jess mě kryl?

„Občas mám chuť na pálivý, snažím se jít s dobou. Masochisté jsou v módě." Mrknul na mě. Já zamrzla. Přestala jsem vnímat Liamovi doteky. Bála jsem se, co z Jesse ještě vypadne. „Sním o tom, že si najdu dívku, co mě bude mlátit a říkat mi zlobivej kluku." Bože, to je kretén! Nemusela jsem znát Liama příliš dlouho na to, abych poznala, jak hodně ho synova slova pohoršila.

„Uvědomil sis, že je tu v místnosti taky Elena?" Liam se mnou zatřásl, jako bych byla hadrová panenka. „Můžeš si laskavě ten svůj zvrhlý humor nechat na dobu, kdy tu nebude?!"