Elena
Probudila jsem se uprostřed noci. Ležela jsem na teplé, měkké pokožce. Slyšela jsem tlukot srdce. Že by Ren? To snad ne. Nadzvedla jsem se a zamžourala do tmy. Můj zrak si postupně zvykl na temnotu. Podívala jsem se dolů pod sebe. Jess? Cože? Jess! Začala jsem ho ohmatávat. Trochu se pohnul. Jestli je to sen, tak se nechci probudit.
„Musím tě zklamat, ale nejsem tvarovací," zašeptal Jess pobaveně. Zněl trochu rozespale, ale jinak se zdál být v pořádku.
Vyjekla jsem. „Tak moc jsem se bála, bylo-"
„Jsem v pořádku," ujistil mě dřív, než jsem stihla doříct, co jsem měla na mysli.
„Co se ve skutečnosti stalo?" V hlavě se mi znovu vybavily zprávy v televizi. Zdálo se mi, jakoby to byla věčnost, co jsem je viděla.
„V tom autě vybuchl technik, kterýho zavolal Damian, protože měl podezření, že by v autě mohlo něco být," vysvětlil mi. Já jsem se ho nepřestala dotýkat, potřebovala jsem se opravdu ujistit, že vyvázl živý.
„Nastražil ji Liam?" zeptala jsem se víceméně jen řečnicky. Už mě přestalo překvapovat, čeho všeho byl Liam schopný, ale opět jsem se ho začala bát.
„Udělala to mafie, se kterou můj otec spolupracuje," objasnil mi celou záležitost detailněji. Pomalu se zvedl do sedu. „Ale neboj se, máma shromáždila důkazy, který tátu dostanou do vězení." Důkazy? To pro mě byla hodně žhavá novinka.
„Jak jsi je tak najednou našel?"
„Máma nechala u Amy klíč. Amy ho u sebe schovávala celý ty roky, aniž by ho dala tátovi." Na chvíli se odmlčel. Natáhl se k lampičce a rozsvítil. „Mimochodem, Amy o otci skoro nic nevěděla."
Zamžourala jsem. „Aha. Těší mě, že není tak zlá."
„Ellie, ty jsi hodně plakala viď?"
Přikývla jsem. Nedokázala jsem mluvit. V očích se mi začaly hromadit nové slzy. Musela jsem vypadat hrozně.
„Pojď sem," zašeptal. Okamžitě jsem mu zabořila obličej do hrudníku.
„Bála jsem se, že už tě nikdy neuvidím. Sotva jsem tě našla. Hrozně jsem litovala všech těch mých pochybností." blábolila jsem. Nemohlo mi být pořádně rozumět, protože jsem mu mluvila do hrudníku a vzlykala.
„Tiše," přikázal mi mírně, „je mi to líto."
Pomalu se začal kolébat. Šeptal sladká slova, dokud jsem nepřestala plakat. Potom mě vzal za bradu a přitáhl si mě až ke rtům. Na moment zaváhal. Zadíval se mi do očí. Náš první polibek mě vzal do nebe. Nesnažil se o nic divokého. Jakmile se odtáhl, zanechal mě naprosto bez dechu. Dotkl se mě, zatímco mi hleděl do očí. Pohyb jeho prstů jakoby mi na pokožce zanechával nesmazatelné stopy. Pokaždé, když našel novou stopu, tak se moje kůže rozezpívala.
„Já si tvoje slzy nezasloužím," zašeptal smutně.
Zmateně jsem mu pohlédla do očí. „Proč?"
„Víš, asi mám nemoc z povolání. Nedokáže mě zasáhnout smrt někoho, koho jsem neznal," přiznal s prázdným výrazem. Před očima mu musela probíhat tisícovka hororových vzpomínek, alespoň tak na mě působil.
„Myslíš toho technika?" Snažila jsem se ho utěšit pohlazením.
„Jo." Zamračil se. „Neznal jsem ho, takže jsem cejtil jen úlevu, že jsem to nebyl já a lítost kvůli Damianovi."
ČTEŠ
Moje matka je mladší než já (klub Rush #1)
RomanceNěkdy se stávají hodně bláznivé věci, když se snažíte změnit svůj život, slepit střepy a dát všechno do pořádku. Elena Liam Malcolm Lewis byla jistá volba. Chtěla jsem po svém boku někoho jiného, než jsem měla doteď. Někoho, kdo se o mě postará a n...
