Moje matka je mladší než já (klub Rush #1)

KAPITOLA 23.

Elena

Ráno mě probudil James s dalším klukem, který se mi představil jako Alex. Po Jessovi doma nebylo ani památky. Kluci mi vysvětlili, že pro mě nachystal překvapení. Ještě jsme spolu nehovořili o našem vztahu. Pravděpodobně už ztrácel trpělivost a chtěl mě povzbudit, abych se vyjádřila.

„Nepotřebuješ pomoc s oblíkáním?" zeptal se Alex, když jsem vyšla z koupelny. Stál před skříní. Držel v ruce moje červená tanga. Na tváři měl široký úsměv, který by okouzlil většinu dívek na téhle planetě. Celkově mi Alex připadal jako vystřižený z obálky módního časopisu, ale byl hezký takovou tou mužnou krásou, ne jemnou jako Jess, kterou jsem preferovala.

„Neber toho úchyla vážně," řekl James. „Počkáme vedle." Vzal Alexe za límec a začal ho táhnout ven. Vypadalo to hodně komicky, vzhledem k tomu, jak byl Alex oproti němu obrovský.

„Hej! Umím chodit sám." bránil se Alex, ale po cestě na mě stihnul mrknout. Jestli někdo flirtoval víc než Jess, tak on. Společně museli tvořit šílenou kombinaci, i když jsem ještě neměla příležitost si je společně užít.

Nahlas jsem si povzdechla. Vlastně i s Jamesem a Alexem pohromadě se člověk nenudil. Vybrala jsem si nějaké lepší oblečení, i když jsem ho zatím moc neměla – hlavně v porovnání s Jessem. Najednou se ozvalo zaklepání na dveře a přerušilo můj tok myšlenek. Vzala jsem si svetr a vyšla ven se slovy, že už jdu.

„Nemusela jsi spěchat," oznámil mi James, „jen jsem se chtěl zeptat, jestli si můžu vzít z lednice plechovku limonády. Alexova prej není."

„Jasně, posluž si."

Sladce se na mě usmál. Poprvé za dnešek jeho obličej nevypadal tak sklesle. „Vezmu si ji na cestu. Mám šílenou žízeň."

„A co dostanu já?" zeptal se Alex, mezitímco si nandával bundu.

„Ty buď rád, že nepůjdeš pěšky," odpověděl mu James dřív, než jsem stihla zareagovat já.

Jess

Udělal jsem druhou nejspontánnější věc ve svém životě. S Jamesem, jako tajným společníkem, jsem koupil klub Rush. Zrovna jsem se domlouval s osvětlovačem, aby věděl, kdy má rozsvítit. Chtěl jsem to překvapení dotáhnout do naprosté dokonalosti. Kluci mezitím připravovali nástroje a dolaďovali zvuk. Dalo mi docela práci takhle narychlo najít nějakou slušnou skupinu, která by byla ochotná se mnou zahrát jednu písničku pro Elenu, ale nakonec mi nějakou doporučil kamarád. Jmenují se Luck or Lust, ale hodně fanoušků jejich název zkracuje na LOL. Možná i kvůli tomu, že na začátku koncertů vždycky pouštějí nějakou vtipnou písničku nebo znělku. Tentokrát jsem jejich vtipný začátek nahradil písničkou Lost od Red v mém podání pro Elenu.

Elena

Alex mi před očima zamával černou škraboškou bez vystřižených očí. Raději jsem nechtěla vědět, kde ji vzal a na co ji používal. „Jess nám nakázal, že ti máme zavázat oči."

„No, tak fajn," souhlasila jsem neochotně. Vzala jsem mu ji z rukou a nandala si ji na obličej. Jen díky důvěře, kterou jsem k Jessovi chovala, jsem byla schopná absolvovat něco, co mi připomínalo čas strávený v tmavé díře před několika málo lety.

Jeli jsme zhruba ještě pět minut, pak se auto zastavilo. Jeden z kluků mi pomohl ven. Vedl mě rovně dopředu, ale nebyla jsem si jistá kam. Nejvíc ze všeho jsem vnímala teplý vítr, co mi šlehal do tváří.

„Čau Rambo a Terminátore," slyšela jsem Alexe zdravit někoho, kdo stál před námi. Vypadalo to, že ty lidi dobře zná.

„Ahoj." pozdravil James.