Miliónové holky

Milionové holky...XVII.

...pokračovaní...

  Byt číslo čtyři v druhém patře zůstal moderní, jen si všude nechali udělat mramorové obklady. Na zdech zářily mramorové dlaždice v barvě písku, na podlaze byly krémové a v koupelně šedé a černé. 

 ,,Asi se jim líbí chrámový design," řekla jsem, když jsem uviděla mramorové sloupy ve vstupní chodbě. Tenhle byt se mi nelíbil. Působil luxusně, ale studeně - a to nejen proto, že ještě nezapojili topení. Neuměla jsem si představit, že bych tu skopla boty a mrzla tady. To už bych mohla bydlet v hotelové hale.

 Nalevo od obývacího pokoje byla místnost s domácím kinem, s koberečky z tygří kůže, křesly s tmavými koženými potahy a dvěma sochama tygrů v životní velikosti. 

 ,,Naprosto bez vkusu," poznamenala jsem.

 Táta zvedl obočí. ,,Neboj se projevit svůj názor, Isabell," řekl. Otevřel dveře do kruhové haly, kde byla jedna hezká věc: podhala tvořená ohromnou zlatou spirálou v různých odstínech zlaté. Táta řekl, že je to pravé zlato.

 ,,To jsou vážně cvoci," žasla jsem. ,,Po tomhle budou chodit!" Na zdech visely téměř dva metry vysoké obrazy se siluetami mrakodrapů, vyvedené také ve zlatě. Vypadalo to docela dobře, ale můj vkus to není.

  Nejvíc se mi líbil třetí byt, mezonet v nejvyšším patře. Nechali tam minimalistický moderní základ, ale stěny dali vymalovat v jemně krémovém odstínu, který byt vizuálně zateplil. Místo mramoru bylo na podlaze světlé dřevo. V obývacím pokoji stálo několik ohromných krémových pohovek, na které bych si s chutí sedla a dívala se skleněnou stěnou ven do parku pod námi. V pokojích byly krásné dřevěné sochy v životní velikosti. Táta říkal, že pocházejí z Bali. Ať jsou odkud chtějí, vypadají náramně. Na nízkém stolku před krbem leželo několik velkých knih o umění a časopisy s křídovými obálkami. O stolek bylo opřeno několik větších obrazů v bublinkových fólií. Přes fólii se dalo vidět, že jde o abstraktní obrazy, které dodají bytu barvy. Na několika místech stály vonné svíčky ve skleněných vázách, a i když nehořely, byla tu cítit jejich vůně, možná jasmín, možná santálové dřevo.

 ,,Tenhle se mi líbí nejvíc," řekla jsem. ,,Působí elegantně, ale zároveň pohodlně. Kdo tady bude bydlet?" 

 ,,DiCapriovi," odpověděl táta.

 ,,Skvělý," vyjekla jsem. Bylo fajn, že mají tak hezký byt, protože jsem měla v úmyslu se s nimi skamarádit, což znamenalo, že tu budu trávit fůru času!

 Vzpomněla jsem si, jak obyčejný je náš služební domek, a povzdechla jsem si. Představovala jsem si, jak ho hezky zařídíme, ale když jsem viděla tyhle úchvatné byty, přišlo mi to marné. Náš dům nebude nikdy vypadat tak skvěle jako tyhle byty. A i když jsem měla tu Joyciinu krásnou vonnou svíčku, nic jiného, co by jen vzdálené připomínalo luxus ve vyšších patrech v našem domku v zadní traktu nebylo. 

 Takže jsem doufala, že budu v téhle části bytového komplexu trávit hodně času...

 Tak pro dnešek konec:) chtěla jsem něco vydat, protože teď týden nebyla kapitola, každopádně pokračování bude zase v pondělí:) děsí mě pocit, že jsme tak ve čtvrtce knížky a ony už končí prázdniny, tím pádem nebudu mít tolik času na psaní:/ určitě se pokusím napsat si něco do zálohy.
Pokud se vám díl líbil, nezapomeň dát vote nebo zanech nějaký pěkný koment, hrozně mě tím potěšíte a podpoříte zároveň!:) mějte se ahóóój:)