Miliónové holky

Milionové holky...IX.

...pokračování...

 ,,Musím tady za vás podepsat, že máte.... tedy, jsem si jistý, že máte, ale zeptat se musím, jestli vy dva máte... čistý trestní rejstřík?" řekl táta. Lukas a já jsme už pár dní zase chodili do školy. Táta se ve středu večer zastavil u babičky, abychom probrali pár detailů ohledně stěhování, plánovaného za dva týdny.

 Babička vyprskla smíchy.

 ,,Cože? Jako jestli nejsme mezinárodně hledaní drogoví dealeři nebo zloději?" zeptal se Lukas.

 ,,Ne, teda vlastně ano, tohle mám na mysli. Já vím, že to je nesmysl, ale všichni, kdo budou pracovat nebo bydlet v Porchester Parku, musí být prověření Federální kanceláří pro trestnou činnost, "řekl táta. Zvedl se ze židle. Vypadal, že je mu trapné se nás zrovna na tohle ptát. 

 ,,Michaeli, určitě znáš své vlastní děti dost na to, aby sis dokázal odpovědět sám," poznamenala babička.

 Táta se usmál, ale vypadal, že není úplně ve své kůži. V babiččině přítomnosti tak vypadal často. Myslím, že z ní má trochu strach, hlavně proto, že babička si vždycky myslela, že se s mámou neměli rozvádět. Často opakuje, že její generace se nerozváděla.

 Bylo mi táty líto a rozhodla jsem se trochu odlehčit situaci. ,,A co třeba ty tvoje tmavě fialový džíny, Lukasi?" zeptala jsem se. ,,Tomu bych říkala zločin. Napiš to tam, tati. Myslím, že nájemníci by měli být varováni před vkusem mého bratra, teda spíš před nedostatkem vkusu."

 ,,Ty máš tak co říkat!" odsekl brácha.

 ,,Aspoň nosím džíny, které mi sedí. Ty máš rozkrok někde u kolen a na bocích je máš tak nízko, že ti jsou dennodenně vidět boxerky. Ano, tati, varuj je! Pozor na vandráky! Synovi manažera můžou každou chvíli spadnout kalhoty."

 Táta se zasmál a podíval se na babičku. ,,No, i když vám nikdo nebude předepisovat, co máte nosit, musíte být slušně upraveni. A taky... možná to ani není třeba říkat, ale upozorňuju vás, že tohle nové místo pro vás - pro nás jako rodinu - s sebou nese určitou zodpovědnost. Musím vás požádat, abyste s nikým nemluvili o nájemnících a respektovali jejich soukromí."

 ,,Jo, jasně," vyhrkla jsem možná trochu moc rychle. Doufám, že táta neviděl, jak se červenám. Novinka, že se stěhuju do Luxus city, se po škole šířila rychlostí kulového blesku a nabalovalo se na ni čím dál víc informací. Jedním z nájemníků bude Harry Styles. Princ Charles. A pár afrických princů. A známí filmoví režiséři. A miliardáři, rockové hvězdy... Ale i když tihle konkrétní lidé tam bydlet nebudou, nebyly ty řeči nakonec tak daleko od pravdy. A mně se líbilo být středem pozornosti. Nemohla jsem si pomoct. Fakt, že budu bydlet v blízkosti lidí, kteří mají mega balík, byl natolik příjemný, že by bylo škoda se o něj nepodělit. Všichni byli ohromeni. To stěhování ze mě udělalo známou osobu. Jednou o přestávce, když jsem se bavila s Lukasem, mě dokonce sledoval i Tom. I když si možná jenom ověřoval, jestli si zase nehraju na královnu zombíků.

 ,,No... víš, tati, lidi si někdy něco dozvědí sami," pokračovala jsem. ,,Třeba jako Joyce, přečetla si to o DiCapriových v novinách."

 ,,Samozřejmě," kývl táta. ,,To je v pořádku. Já jen chci, abyste vy sami nešířili drby, to je všechno."

 Škoda, pomyslela jsem si. Můj nový status spolubydlící celebrit se mi začínal zamlouvat.

Tak a je tu druhý díl :D snad se vám líbí :D pokud ano, nezapomeň dát VOTE popřípadě zanech nějaký pěkný koment:) já se s vámi loučím a ahóóój:)