Jen tak jsem tam stála a zírala na pana Ollivandera "Takže,kolik bude stát?" prolomil ticho Viktor.
"Je to teoreticky její dědictvý po rodičích,tak si to vezměte,nemusíte platit" usmál se na mě Ollivander
"To přece.."
"Moc vám děkuji pane" přerušila jsem Viktora
"Nemáte zač" už jsme se jen rozloučili a vyšli na ulici"Dobře,už nemáme tolik času,za dvě hodiny přijíždí vlak,tak se rozdělíme,ty si jdi pro hábit a já pro učebnice,pak spolu koupíme sovu a přísady do lektvarů" vysvětlil mi Viktor a já mu přikývka na souhlas,dal mi peníze a rozdělili se
"Tady to je!" vyjekla jsem šťastně když jsem to našla,vešla jsem dovnitř
"Zdravím drahoušku,postav se támhle za chviličku příjdu" řekla mi poměrně malá paní,byla velice milá,všichni v Anglii jsou milí,narozdíl od Rumunska"Ahoj" pozravila mě rudovlassá holka
"A-ahoj" oplatila jsem jí pozdrav
"Máš přízvuk,od kud jsi?"
"Z Rumunska" řekla jsem váhavě
"Aha,mé jméno je Lily Evansová,tvoje" zeptala se mě milím tónem
"Irisa Grindewaldová" pusmála jsem se ",máš hezké jméno,sedí na tebe jsi krásná jako lilie"
Zasmála se "Těmito slovy mi připomínáš jednoho kluka z Bradavic, ale ty k tomu nepřidáváš egoistický tón"
"Aha" taky jsem se zasmála"Už jsem tady drahoušku, asi nový hábit do Bradavic že?" a začala si mě přeměřovat
"Ano" za půl hodiny jsem byla už hotová,měla jsem zaplaceno a už na mě čekal ViktorTaňa se pořád někde zastavovala a čuchala,musela jsem na ni vždy zavolat.
"Tak jakou?" zeptal se mě Viktor a ukázal na sovy
"Hm... Tuhle" ukázala jsem na černou sovu se zářivě žlutýma očima
"Ach,téhle se říká noční můra,říká se jim tak protože že jim v noci svítí oči,ale jsou to moc milé sama jsem kdysi jednu měla."
"Bereme ji?" zeptal se mě Viktor
"Ano" řekla jsem šťastně,Viktor zaplatil a šli jsme nakoupit přísady"Ty jdi doprava a já doleva"
"Dobře" usmála jsem se"Ahoj" promluvila jsem na kluka s hákovitým nosem a černými mastnými vlasy
"Hm... Ahoj" byl nepříjmný
"Moje jméno je Irisa,tvé jméno? Studuješ v Bradavicích?" usmála jsem se na něj co nejvřeleji
"Severus Snape,ano studuju" byl tak kyselí
"Nevidíš tady někde šupiny z draka?"
"J-jo,tady" podal mi sáček s šupinami
"Děkuju,uvidíme se v Bradavicích" usmála se na něj a odešla zpět za Viktorem"Máme vše?" zeptal se mě a já mu přikývla na souhlas
"Tady máš peníze,už jsem stihl ti je vybrat."
"Dobře,teď už jdeme na vlak?"
"Samozdřejmě"Vyšli jsme z obchodu,prošli Příčnou ulici a vyrazili na nádraží King's cross
"Za dvacet minut ti to jede" podíval se na hodinky
"Viktore?"
"Hm..?"
"Kde je Taňa?!"
"Cože?!"
Najednou jsem ji zahlédla se toulat davem,rozeběhla jsem se za ní,chytla ji a dovedla zpět k Viktorovi"Musíš si ji víc hlídat" pokáral mě
"Já vím"
"Tady,to ti posílá Anastásiye" a podal mi knížku
Album pro Irisu od Anastásiye a Viktora
P.S. otevři to až v ložnicích
"Vau,děkuju,moc a moc vám děkuju"
"Nemáš za co a teď proněhni tou přepážkou,proběhnu hned za tebou"Chvíli jsem se na něj dívala jak na blázna,ale pak jsem se rozeběhla proti zdi a ocitla se na nádraží plněm rodin a dětí,Viktor za mnou přišel a odvezl mi věci,já se procházela po nástupišti a rozhlížela se.
Najednou slyším něčí křik "Pozor!" ale bylo pozdě,už jsem se vezla na něčívh kufrech ve vozíku. Prudce zastavil a já vylezla z vozíku.
ČTEŠ
Mezi Poberty aneb Bradavice těšte se
FanfictionIrisa se jednoho dne dozví že odjíždí z Rumunska kde doposud žila a půjde studovat do Anglie,kde studovali i její předci.Nikdy neměla rodinu a přátelé. Najednou jede vlakem do Anglie přímo na nádraží King's cross a probíhá přepážkou na nástupiště 9...