Mezi Poberty aneb Bradavice těšte se

22.

Došly jsme do společenky kde už čekali kluci, vedle Siriuse stál Dean a smál se, určitě mu Sirius řekl další ze svých perverzních vtipů, které s oblibou vyprávěl. James nenápadně šťouchl do Rema, Rem do Siriuse a Sirius do Deana, všichni na nás upoutali pozornost. Usmála jsem se na Deana, úsměv mi oplatil. Sešla jsem schody, chyla ho z ruku ,,Jdeme?" zeptal se ,,Samozdřemě! Už se těším!" rozeběhla jsem se s ním k obrazu Budlaté dámy a proběhla ním. Slyšela jsem jak se za námi řítí Sirius a Emily, musela jsem se smát ,,POTTERE! JE TO POPRVÉ A NAPOSLED CO S TEBOU BUDU TANCOVAT!" slyšela jsem ječící Lily na Jamese, který se mohl radostí zbláznit.

,,Jsme tady," vydechla jsem se před velkými dveřmi, opřela se o ně a ony se otevřely. Uviděla jsem přenádhernou místnos, podlaha byla křišťálová, strop vypadal jako zimní obloha a z něj padaly kouzlem vytvořené vločky, které nebyli vůbec studené, nebyly ani cítit. Kolem stěn byly stoly s jídlem a pitím, okna byla ozdobena ohrasnými závěsy, které vypadaly jako vodopády, byla jsem ohromena. Nemohla jsem popadnout dech. Byla to nádhera. ,,Copak? Ztratila jsi řeč?" zasmál se Dean ,,Toto jdem už viděl minulý rok," ,,Dáme si něco k jídlu? Nevím jak vy, ale já mám hlad," objevil se Peter s Emmou vedle sebe ,,Souhlasím!" zvolal James. Emily, Sirius a Lily už seděli u stolu. Přišli jsme si k nim sednout. ,,Prosím o pozornost!" upozornil na sebe Brumbál ,,Takže, vítám vás na tomto plese. Započneme tancem studentů ze sedmích ročníků a pak už si budete moct dělat co budete chtít, tančete a bavte se!" usmíval se širokým úsměvem.

Sedmé ročníky tančili jako podziní vánek který nese listy všech barev, byli prostě dokonalí. ,,Nevím jak vy, ale já bych si někam zašla," pronesla Emily, která se zdřejmně nudila ,,Já taky," souhlasil Sirius ,,Já nejdu," prohlásila Sophie ,,Ja taky!" zasmál se James ,,Když půjde Iri," zazubil se Dean ,,Záleží kam," ,,No, tak třeba k jezeru, nenádaně se vyplížíme," zasmáli se Poberti (mezi Poberty patřím také) ,,Tak ja jdu!" zvedla se ze židle Lily, všichni jsme udělali to stejné a prosmekli se mezi davem ven.

Nikdo na chodbách nehlídal, ale přesto jsem někdy zaslechla slabé mňoukání paní Nirissové. Došly jsme k jezeru. ,,My, vaši milí Poberti," začal Sirius ,,My jsme zašli do knihovny! Ale, znáte nás, učit jsme se tam určitě nešly," zasmála se ,,Ale šly jsme tam hledat kouzla na lumpárny," pokračoval James ,,Jdu pryč! Žádné lumpárny!" vykřikla Lily a chtěla odejít ,,Počkej! Šly jsme tam hledat kouzla na šprými, ale našly jsme nádherné kouzlo které se ti bude líbit," usmála jsem se na ni, ona se na mě podívala nedůvěřivě ,,Ukaž," zabručela, rozmáchla jsem se hůlkou. Zatím se nic nedělo, chvíli jsem se bála že to nebude fungovat, ale najednou nás oslnilo zářivé světlo, světlo se postubně strácelo a konečně jsme uvidělu výsledek, byli jsme tam všichni vyobrazeni a mírně naše obrysi zářily. Byli jsme tam vyobrazeni takový jací jsme doopravdy byli. James měl zlatonku v ruce a zamilovaně se díval na Lily, byl šťastný. Lily tam byla s knížkou a smála se. Sirius měl v ruce koště na famfrpál a měl kulišácky výraz jako největší kasanova bradavic, samozdřejmě byl šťastný. Emily v ruce svírala zrcádko a jakoby flirtovala se Siriusem jakožto největší kraska Bradavic, byla opět šťastná. Remus tam byl s knížkou a vlčíma ušima, usmíval se od ucha k uchu. Dean v měl v ruce camrál a objímal mě kolem ramen, usmíval obrovským ušměvem. A byla jsem na řadě já, v ruce jsem měla lahvičku s nějakým lektvarem a měla jsem špičatější špičáky než obvykle a Samozdřejmě jsem se usmívala.

,,Tak co, líbí?" šťouchla jsem do Lily ,,A-ano," byla hrozně dojatá ,,Už budoi končit, musíme jít," poklepal si Remus na hodinky, tak jsme se vydali zpět do hradu do Velké síně. Nenápadně jsme se proplížili, ja šla jako poslední ,,Ne, nejsem zadaná!" uchechtl se něčí hlas ,,Takže ty nechodíš s Lupinem?" ,,Ne," byla to Sophie ohlédla jsem se za sebe, šla tam ona a nějaký zmijozelák, její výsměšný pohled který na mě vrhla, fracek. ,,Reme?" poklepala jsem mu na rameno s kamenou tváří, otočil se ,,Jdi na chodbu," pomáloučku jsem ho doprovázela. Jak jsem čekala, už si to málem rozdali na chodbě ,,Sophie?" řekl roztřeseným hlasem, otočila se, mrcha jedna. ,,Reme? C-co ty tu děláš?" ,,Co ty tu děláš?!" rozjekl se hlasem plným bolesti a vzteku ,,Ty s ním teda chodíš?! Lhala jsi mi! Lhářko!" zakřičel na ni ten kluk a odešel ,,Zlatíčko, já ti to vysvětlím!" ,,TAK TO MI VYSVĚTLI!" lekla jsem se ho, takhle rozzuřeného jsem ho ještě neviděla ,,N-no, ty jsi mě tady neměl nechat! Vykašlal ses na mě!" najednou obrátila ,,JÁ?! TY JSI NECHTĚLA JÍT!" ,,Já jsem tvá přítelkyně! Tak se ke mně tak chovej!" ,,NE, UŽ NEJSI! ROZCHÁZÍME SE!" otočil se a odešel ,,Ti tvoji kamarádíčci jsou jenom banda tupců a-a tahle kráva je z nich nejhorší!" ,,Do mých kamarádů se nenavážej a už vůbec do Irisi! Ta je aspoň čestná, narozdíl od tebe!" usmála jsem se, byla jsem ráda že se mě zastal ,,Reme, pojď. Čekají na nás," otočila jsem se a odcházela, Remus šel těsně za mnou.

,,Kde jste byli?" vyzvídala Lily ,,To proberem později, teď he čas se bavit!" zasmála jsem se ,,Můžu tě pozvat na tanec?" uklonil se mi Dean gentlmansky ,,Samozdřejmě, ale musím vám ještě něco ukázat!" začala jsem si rozepínat knoflíčky které na šatech nebyly ani vidět. Rozepla jsem si je všechny, černé šaty jsem sundala a pod nimi byly černobíle ombré šaty, dívali se na mě jako na zjevení. ,,Teď už můžeme jít!" zaculila jsem se a oba jsme odkráčeli na taneční parket kde už byla hromada studentů. Nikdo se mě na nic neptal. (radši)

Zpočátku to byly svižné a mladistvé písničky na které se nedalo přestat tančit, teď přišel ten čas kterého jsem se bála. Světla přestala tolik zářit a zrodila se menší tma, kterou však osvětlovali vločky které svítily slabounkým světlem, pustila se pomalá hudba a všichni začali pomalinku tancovat. Pložák. Emily mi o něm říkala, že je to kouzelné a úžasné, ale to nepočítala s mojí stydlivostí na tyto věci jako je tanec a ještě k tomu společenský. Dean mě chytl kolem pasu a já se mu zavěsila kolem krku ,,Jsi náherná," řekl zasněně ,,Děkuji, ty taky," zčervena jsme jak rak. Z nenadání se začal přibližovat a já pochopila, v ten moment se spojily naše rty v jeden úžasný polibek plný vášně.

***
Moc se vám omlouvám, že kapitola vyšla až teď. Ale škola, znáte to. Každopádně doufám že se vám kapitola líbila.

Neplecha ukončena