Mezi Poberty aneb Bradavice těšte se

25.

,,Tak ty jsi ta blbka která bydlí s upíry," pronesl pohrdavě ,,Já si aspoň umím zavázat tkaničku," zasmála jsem se, on se podíval na svoji botu ,,Nachytal ses." zazubila jsem se. ,,Šmejdko," odfrkl si ,,Teď pokud dovolíš, chci jít domů," zvedla jsem se, hned jsem spadla. ,,Máš v sobě upíří jed ty chytrá, musím ti ho vysát!" chytl mě do náruče ,,Ale už navždy budeš mít pár upířích schopností," ,,Vždyť ten jed můžeš vysát všechen?" ,,Můžu, ale nechci," zasmál se a zabořil své tesáky do mé rány. Zaječela jsem, bolelo to. ,,Neječ!" okřikl mě ,,To se ti řekne, kdybych do tebe zabodla kolík tak ječíš víc," zavrčela jsem ,,Takže jsi všechno nevysál?" ,,Ne," odpověděl suše ,,Jak se vlastně jmenuješ?" ,,Irisa Grindelwaldová, ty?" ,,Andrey Nikolajevič," podal mi ruku, potřásla jsem mu rukou ,,Poslyš," ,,Co chceš?" ,,Tohle," líbla jsem ho na tvář ,,Děkuju." najednou se z bílé kůže stala narůžovělá barva ,,Iri!Iri!"

Otevřela jsem oči, nademnou se tyčily dvě postavy a jedna se mnou třásla. ,,Iriso!" ,,Už jsem vzhůru, co se děje?" řekla jsem rozespale a sedla si na postel ,,Kdo je Andrey Nikolajevič?" zatvářila se Emily rosťácky ,,Co? Jak o něm víte?" nechápala jsem ,,Asi tak už deset minut opakuješ jeho jméno," zasmála se Lily ,,Aha," řekla jsem zaraženě ,,Řekneš nám k tomu něco?" žďouchla do mě Emily ,,Jdu se obléct a před klukama ani muk," mrkla jsem na ně a zasmála se. Oblékla jsem si hábit a vyrazila společně s Emily a Lily na snídani.

Procházely jsme kolem dveří (nejspíš od starého kabinetu, který už nikdo nevyužíval) se otevřely a vylezl z nich Sirius, rozcuchaný a spocený Sirius ,,Mohu se k vám přidat dámy?" stoupl si velde Emily. ,,Co tu zase děláš Blacku?" probodla Lily Siriuse pohledem ,,J-já? J-j-já tu měl prácičku," řekl nervózně ,,Siriusi, kdy jsi to sakra stihl?! Tak brzo jsem tě neviděla vstávát brzo od té doby co jsem vběhla k vám do pokoje a něřekla vám že má Lorenová mini sukni," zasmála jsem se ,,Mám hlad, můžeme jít na snídani?" zeptala se Emily nedočkavě ,,Dobrý nápad!" vystřelil Sirius ze schodů. Vydaly jsme se za ním, došly jsme na snídani. Už tam bylo několik studentů co si opisovali úkol a dopisovali učivo. Sedla jsem si vedle Siriuse. ,,Takže, promluvme si," znervózněl ,,O-o čem?" podíval se na mě vyjukaně ,,Ty víš o čem," probodla jsrm ho káravě ,,Za tento týden jich už bylo osm, co mi k tomu řekneš?" ,,Že jich bylo dvanáct," řekl žertovně ,,Siriusi," povzdychla jsem si ,,Nehraj si se mnou." ,,No jo, já nevím proč to tak je," řekl dotčeně ,,Asi nemůžu najít tu pravou." ,,Se divíš, vždyť si nepamatuješ ani jejich jména!" vyjekla jsem po něm ,,Hej, uklidni se Iri," zasmál se James, který přišel s Peter a Remusem ,,Probírám s ním jeho vztahy!" ,,To je marný, on bude do smrti děvkař," mabručel Remus a sedl si ,,Já narozdíl od tebe nejsem srab a něco si s někým začnu!" bouchl do stolu Sirius ,,Hele kluci!" vyskočila Emily ,,Uklidněte se!" ,,Siriusi ty jsi sežer svoje jídlo a ty Remusi vypij kafe!" rozkřikla jsem se po nich

***
Po dlouhé době další kapitola! Omlouvám se za neaktivitu

Neplecha ukončena