Mezi Poberty aneb Bradavice těšte se

12.

Sešla jsem ze schodů do společenky a vyrazila do Velké Síně na snídani.

"Ahoj Iriso!" vykřikla na mě Sophie
"Ahoj, co tak brzo?"usmála jsem se na ni
"Chci si ještě projít všechny předměty, učitelé jsou tady přísní a chci aby na mě ze snídaně něco zbylo, ty?" v ruce držela chleba s marmeládou a salámem?
"Aha, já už nemohla spát a chleba s marmeládou a salámem? Jo a těšíš se na dnešek?" ptala jsem se
"Na dnešek?!" zčervenala "jo.." pípla.

"Přeju vám to,ať si to užijete" zazubila jsem se
"Já myslela že s Remem chodíte, hodíte se k sobě..." zašeptala žárlivým tónem.
Zaraženě jsem zamrkala, pak jsem dostala záchvat smíchu "J-já a R-Remus?!" smála jsem se na celé kolo "Neříkam že není super, ale je to kamarád, nemusíš se bát." usma jsem se na ni.

"Jdu snídat,tak ahoj" řekla jsem a došla ke stolu, dala si na talíř míchané vajíčka se slaninou a k tomu čokoládový puding. A já si říkám že je divná když si dává chleba s marmeládou a salámem, když já jím tohle.

"Ahoj" pozdravil mě Remus a posadil se vedle mě
"Ahoj" dala jsem si do pusy vajíčka
"Vajíčka a čokoládový puding?" podíval se na mě nechápavým výrazem
"No,je to dobrý"
"To je mi jasný, ale toto míchat dohromady?" a dal si na talíř volské oko a k tomu toast.

"Těšíš se na dnešek?" zeptala jsem se po chvíli
"Jo... Jen jsem nervózní... Co když se mě kvůli tomu co jsem bude bát?" přznal nejistě
"Blbost!" vykřikla jsem na něj "věr si! A i tak jí to můžeš říct později" povzbuzovala jsem ho
"Dobře, děkuju" poděkoval a oba jsme dojedli snídani a vydali se po schodech nahoru do Nebelvírské společenky.

***
Nakonec jsem ještě něco stihla, každopádně, možná do konce prázdin něco výjde, uvidíme.
Užijte si zbytek prázdnin!

Neplecha ukončena