Mezi Poberty aneb Bradavice těšte se

4.

"Moc se ti omlouvám" promluvil na mě černovlasý kluk
"Nic se nestalo" pousmála jsem se
"Siriusi! Jseš ty normální! A ty taky Jamesi! Mohlo se jí něco stát! Mohla mít něco zlomeného!" rozkřikl se po nich kluk se světle hnědými vlasy a několika jizvavi na obličeji.

V tom doběhla Taňa a začala očuchávat zadek černovlasého kluka,měl dokonalé vlasy,určitě to bude nějaký narcis,pomyslela jsem si.

"Taňo! Fuj!" rozkřikla jsem se po ní a ona mu zabořila čumák mezi půlky "TAŇO!" zakřčela jsem na ni z celých plyc a ona s věšenou hlavou došla ke mě a posadila se mi vedle nohy
"M-moc se ti omlouvám"
"To je v pořádku,už i psi po mě letí. Remusi já ti vždycky říkal že jsem neodolatelná bytost" a podíval se něj šibalským pohledem a druhý chlapec se na něj podíval pohledem "to myslíš vážně?"

Najednou se tu objevil další kluk,měl černé vlasy a kulaté brýle.
"A-ahoj,doufám že se ti nic nestalo"
"Jsem v pořádku"
"ZA 5 MINUT SE ODJÍŽDÍ!" rozkřil se nějaký muž,nejspiš to byl průvodčí
"No my už musíme jít,uvidíme se pozdeji" řekl ojizvený kluk a vydali do vlaku

"Tady jsi," došel ke mě Viktor "už musíš jít,tak ahoj a měj se pěkně" objal mě a já mu obětí oplatila
"Ty taky,bedeš mi chybět,ahoj"
Viktor poškrábal Taňu za ušima,vlezla jsem do vlaku a mávala mu,najednou se Taňa rozeběhla do hlubin vlaku a já za ní běježela.

Honila jsem ji po vlaku až najednou znizela v jednom z kupé,vletěla jsem do dveří a co nevidím "TAŇO! IHNED MU PŘESTAŇ CPÁT ČUMÁK MEZI PŮLKY!" zakřičela jsem na ni tak hlesitě že to snad slyšek celý vlak a ostatní sebou trhli
"Moc a moc se ti omlouvám,nevím co s ní je,asi z tebe cítí psa"
"Už zase ty?!" vyjekl na mě ten černovlasý kluk s brýlemi
"Jamesi buť slušný," okřikl ho zjizvený kluk "rád tě zase vidím,ani jsme se nepředstavili, já jsem Remus Lupin,toto je James Potter" ukázal na chlapce s brýlemi "toto Sirius Black" postavil se vedle černovlasého kluka s delšími vlasy "a toto Peter Petigrew" ukazál na tlusčího chlapce s blond vlasy a krysím obličejem.

"N-no,toto je Taňa,můj pes,ještě jednou se za ni omlouvám a mě jméno je Irisa Grindewaldová" věnovala jsem omluvný pohled Siriusovi a usmála se na ostatní
"Nic se nestalo,já prostě přitahuju každého,určitě i tebe," přitisk se ke mě a podíval se jeho bouřkovýma očima do mých šedých jako by mě hipnotizoval "mám pravdu?" usmál se
"Hahahah..." rozesmála jsem se na celé kolo "ty a mě...přitahovat! Tomuto někdo opravdu věří?!" utírala jsem si slzy ze svého smíchu

Podíval se na mě napůl znechuceným pohledem a zároveň fascinovaným
"Ha! Tal tobě konečně odolala nějaká holka! Jde vidět že je velice inteligentní." rozesmál se James a usmál se na mě upřímným úsměvem
"Em..děkuju?" pousmála jsem se. Najednou se na sobě cítila něčí pohled,byl to Remusuv pohled,když jse naše pohledy setkaly uhnul.

"No,vy budete super pertička,máte i nějaké jméno jako chlapecké kapely?" zasmála jsem se
"Samozdřejmě! Jsme Poberti! Celé Bradavice z nás mají respekt!" usmál se Sirius
"Nás se drž,nebudeš litovat" omotal ruku kolem mích ramen James a zasmál se.

"No máte i nějaké přezdívky? Typnu si Sirius bude Barbie! Taky o sebe tak moc pečuje,jde to vidět!" zamála jsem se Sirius se na mě podíval uraženým pohledem
"Hele nechtěli byste si sednout? Vlak už se rozjel,asi tak už před 15ti minutama" řekl Remus tónem "díky bohu že tu je čokoláda" a vytáhl z batohu čokoládu. Sedla jsem si vedle Remuse a usmála se něj
"Tam je moje místo!" zakřiček na mě Sirius a ja se posunula,musela jsem se nad tím usmát "Můj Remus!" (WolfStar😂❤)

"Tichošlápku!" zakřičel na něj Remus "neobíjej mě"
"Tichošlápku?" podívala jsem se ně zmateně
"Moje přezdívka, James je dvanácterák, Peter červíček a Remík náměsičník" zazubil se
"Dvanácterák? Jako jelen?" zeptala jsem se
"Ano přesně tak," zazubil se James "k-kluci,máme ji to říct? Veříte jí? Já ano"
"Já jo" vykřikl tichošlápek
"Já taky" řekl Petr,slyšela jsme ho poprvé,byl vzláštní
"Reme,ty?" zeptal se James a usmál se na něj. Remus se nad tím zamračil a ja si toho všimla.
"Mám návrch," všichni se na mě podívali "já řeknu své velké tajemství a vy to své,platí? Tak co měsíčku?" a usmála jsem se na Remuse,přikývl.
"Dobře začnu,no jak to říct... Jsem u-upír?" řekla jsem váhavě,všichni na mě vykulili oči "ale nejsem sto procentní! Díky lektvarům z černé magie nejsem" usmála jsem se na ně

*Chvíle trapněho ticha*

"No tak to jsme ani jeden z nás nečekali,no dobře,teď to naše" začal James