Děti hvězd {Probíhá oprava}

Kapitola 35

„Coltone? Co... co se stalo Rossovi?" nabírám odvahu se zeptat. Když jsem se zeptala Sama, neodpověděl mi. „Proč tady je?"

„To je dost soukromá záležitost," vzhlíží od učebnice němčiny, „kterou by ti měl vysvětlit spíš Ross. Ale on to neudělá, a jelikož se tě to svým způsobem dotýká, měla bys to vědět." Odkládá knihu úplně. „Myslím, že ze všech lidí, co jsou tady, má on tu nejhorší minulost. Vlastně je až neuvěřitelný, co všechno se stane jedinému člověku," vzdychá nešťastně. Nejspíš to ani neví a začíná si pohrávat s křížkem na svém krku. „Ross měl přísné rodiče. Jeho otec po něm od dětství požadoval disciplínu a nutil ho chodit snad do každého bojového kroužku. Jeho matka zase chtěla perfektní výsledky ve škole. On to ale zvládal. Pořád říkám, že je geniální. Když Rossovi byly čtyři roky, narodila se jeho sestra. Nevím přesně, jak je to s časy, ale mohlo mu být tak šest nebo sedm, když jim zemřela matka. Rakovina. Byla to rána pro všechny. Jeho otec začal svůj smutek utápět v alkoholu. Asi nebudeš překvapená, když ti řeknu, že začal Rosse mlátit."

„To je strašný," kroutím hlavou.

„Bude hůř," škaredí se. „Jednou se Rossův otec pustil i do jeho malé sestry. Ross to nevydržel. Zbožňoval ji, když viděl, jak do ní ten hajzl kope, neudržel nervy na uzdě. Kdo jo? Udělal první, co ho napadlo. Vzal nůž ze stolu a prostě mu ho vrazil do nohy. Pro někoho, kdo je každý den bitý, to asi byla ještě přiměřená reakce. Ross vzal sestru a utekl i s ní, ale policisté je brzy našli. Výslechy, posuzování, soudy. Nakonec je oba strčili do děcáku, což asi bylo lepší, než žít s tím psychopatem. Mám pokračovat?" vypadá ustaraně.

„Ale jo," souhlasím pomalu. „Já jen, že už takhle to je strašné."

„To je," usmívá se smutně. „Ross dál chodil na všechny možné bojové sporty, ale jeho známky ve škole šly rapidně dolů. Ale není to tím, že by byl hloupý. Ne. On všechno zná, jen nemá za potřebí to dokazovat. Vždy dělal všechno tak, aby prošel. Takhle se to táhlo až do šestnácti let, kdy měli on i jeho sestra relativně klid. Svět není hezký místo, a už vůbec ne, pokud se ocitneš ve špatný čas na špatném místě. Tohle se děje pořád. Byli spolu venku a unesla je nějaká skupina, která zprostředkovává obchody s lidmi do Číny a jiných asijských zemí. S lidmi se obchoduje pořád, jen se o tom nemluví," dodává temným hlasem. „Znásilnili ji. Několikrát, on se na to díval a nemohl s tím vůbec nic dělat. Trvalo to pár dnů. Dvanáctiletá holka. Byla po tom všem totálně zničená, nakonec ji určili jako nevhodnou pro obchod a zastřelili. Samozřejmě se díval i na tohle. Nevím, co přesně se pak odehrálo, ale když je převáželi, nějakým způsobem se mu povedlo utéct. Společně s nějakým klukem velmi vážně zranili několik lidí, dva z nich svým zraněním podlehli. Sám se potom šel nahlásit na policii. Zpráva o překupnících se rozletěla po celé Británii a dozvěděl se to i Nichols. Teď je Ross tady," ukončuje Colton horor v přímém přenosu. Ten nejhorší, jaký jsme kdy slyšela.

Na co jsem si do teď stěžovala?

Dlouho se nezmáhám na žádná slova.

Co je veškerá fyzická bolest proti tomu, když vidíte trpět nebo nedej bože umírat své milované? Zdá se, že Ross schytal dávku smůly za půlku planety. Cítím, že mi po zádech přebíhá mráz a nerozumím tomu, jak se může stát něco tak hrozného. Vždycky jsem si myslela, že takové osudy jsou jen výmysly spisovatelů s velkou fantazií. Pak stačí patnáct minut vyprávění, které vám strhnou z nosu ty růžové brýle.

„Ross by to nikdy neřekl nahlas, ale je pro něj dost důležitý, že nás Phil dal do jednoho týmu s tebou. Jeho sestra se jmenovala stejně jako ty. Proto jsi s ním v absolutním bezpečí. Myslím, že si vyčítá, co se jí stalo a chce to nějak... odčinit. Těžko se to vysvětluje, možná mu ji připomínáš." Pomalu přikyvuju a přemýšlím, jestli jeho otázka na pláži souvisela s tím, co vypráví Colton. Ráda bych znala i příběh Coltona, ale momentálně bych nejspíš další smutné vyprávění bez slz nezvládla. Vlastně pořád nechápu, kdo rozhoduje o tom, že zrovna někdo musí přijít o všechno. Kluk naproti mně by mi odpověděl hned a jasně – Bůh. Ale existuje vůbec, když dochází k takovým věcem?