Broken Boys

Představ se

Derek

Jako každý den vstávám po desáté.
Pracuji jako vydavatel časopisu pro ženy.
Divné já vím, ale jinou krycí práci mi FBI nenašla.

V ženském časopisu by doktora nikdo nehledal.
Denně řeším módu, kosmetiku, rozhovory s významnými osobnostmi, nebo jen hádky na módním oddělení.
Vypracoval jsem se daleko. Dříve mi tohle prostředí vadilo.
Byl jsem naštvaný na všechny, a všechno co jsem udělal se odráželo od mé bolesti.
Jediný dvě osoby mě udržovali na živu.
Můj strýc a sestřenka.

Oba jsem zaměstnal. Peter se osvědčil při práci s foťákem, a řešení modelek.
Maliia byla zas naprosto výtečná ve vyhledávní právě frčících lidí, kteří by nám mohly poskytnout rozhovor, zároveň to byla holka pro vše.

Často jako Vydavatel jsem měl tu čest dělat rozhovory.
Můj nejvyšší triumf byla zpověď herce Noaha Patrika Herrise, u mě v časopisu se přiznal, že je gay.
Tenkrát jsme museli ještě dotisknout několik set tisíc časopisů. Od té doby jsme na vyšších příčkách mediálních produktů.

Nyní jsme zavedli nové články, a to recenze na právě moderní kluby a restaurace.
Doporučíme našemu čtenářovi zda se vyplatí podnik navštívit, a co si má objednat nebo jaké služby využít.
Obvykle se toho ujímám sám.
Rád si vyjdu do společnosti.
Sice mě Malia nazývá vlkem samotářem, ale opravdu příjemnou společností nepohrdnu.

Občas se najde někdo kdo si semnou vyjde, ale není to nic vážného.
Jsou to jednorázovky.
K nikomu jsem za ta léta nic necítil, až na pár výjímek.
Pro všechny muže i ženy jsem nedostupný.
Nikdo nezná můj příběh. Jak by mohly když jsme v utajení.
Peter a Malia si mohly ponechat jména aspoň křestní, já ne.
Mě přiřadili jméno Thyler, a příjmení máme Holes.

Po ranních rituálech doma se vydávam do redakce. Jako každý den tam panuje zmatek a shon.
Jakmile mě spatří zaměstnaci, ihned se ke mě nahrnou a začínaj mě prudit svými návrhy a dotazy.

,,Porada v jednu hodinu," zavrčím na ně a jdu do své kanceláře.

Na stole mám připravenou kávu. Usedám a než dosednu naběhne na mě Malia.

,,Thylere, mám tu žádost o recenzi. Jedná se o klub v Hollywoodu.
Že můžu jet?
Chtěla bych to tam vidět."

Spustí nadšeně.

,,Mal já se na to podívám ano?"

Zapnu počítač, přihlásím se, v bingu zadám název nejdříve dané restaurace Triskelion.
Vyjedou mi obrázky celkem příjemně vypadající restaurace. Vypadá to, že je na pláži. Podle jídelníčku se specializuje na mořské plody, ale najdou se tam i pizzy, burgery nebo závan Itálie.
Nakouknu do recenzí. Vypadá to na samé chvály, dokonce i od některých slavných osobností.
No uvidíme jak se bude líbit mě. Opíši si kontakt na majitele, jistého Adama Dylena.

Poté zadám název klubu taktéž z Hollywoodu.
Je to nejen taneční, ale i koncertový klub. Jmenuje se Moonlight. Když nakouknu na majitele jméno je uplně stejné jako u té restaurace.
No normálně to nedělám, ale oboje vypadá příjemně.

Vyťukal jsem tedy rychlý dotaz.

Vážený pane Dylene,

Pracuji pro časopis Born This Way, jistě jste o něm slyšel. Jako novinku pro své čtenáře, hodnotíme restaurace, kluby a jiné zabavy. Rád bych navštívil i vaše podniky a napsal recenczi také o vás. Napište mi prosím zda by Vam to nevadilo. Děkuji
S přáním hezkého dne,
Thyler Holes šefredaktor.