Broken Boys

Světlo ve Tmě

Derek

,,Jak bylo v Holywoodu? Máš hotovou recenzi? Můžu se podívat?"

Spustí Malia lavinu otázek.
Čímž mi připomene, že bych mohl dokončit ten článek. I když tím budu hodnotit podniky svého snoubence.

,,Vše se dneska dozvíš, neboj se. Proto jsem vás oba pozval.
Kde je Peter?"

,,Znáš ho. Zakecal se dole s modelkou.
Vypadáš jinak.
Nevím jak to mám popsat. Je to něco mezi smutkem a štěstím.
Co se děje?"

Zapoměl jsem jak je Malia všímavá.

,,Dereku zdravím, jak bylo mezi hvězdama?"

Přiřítí se i Peter.

,,Překvapivě tam bylo skvěle. Ale soudím, že budu mít víc času to celé prozkoumat."

Usměji se.

,,Páni, tenhle úsměv jsem na tobě neviděla léta."

Prohlásí udiveně Malia.
Kéžby prohlídla i za hradbu mých pocitů. Právě teď jsem rozpolcen. Jedna má půlka je šťastná, mám Stilese zpět v životě, a druhá půlka je nešťastná, protože mi život právě protéka skrz dlaně.

,,Pojďte si sednout."

Vedu je do obýváku.

Jen co se usadí, uslyším otvírání dveří.
Stiles je zpět.
Už jen to vědomí, že se ke mě vrací je naprosto užasný. Malia a Peter si vymění překvapený pohledy.

,,Ty někoho máš?
A neřekl jsi nám o tom?"

Vykulí na mě Peter oči.

,,Nemám jen tak někoho. Oba ho znáte.
Je to dlouhý příběh."

Odpovím mu.

Jen co to dořeknu uslyším vřískot Malie. Otočím se a vydím jí zavěšenou do Stilese.

,,Ty, ty žiješ?
Neumřel jsi?
Pane bože, jak jste se našli? Nemůžu tomu uvěřit."

Pak se otočí na mě.

,,Dereku jak dlouho nám to tajíš?"

,,Mal, uklidni se, nech Stilese vydechnout."

Odpovím jí a zvedám se abych uvítal svého snoubence.
Než k němu dojdu, z chodby se vyloupne postava.
Je to Abby.

,,Abs, rád tě tu vidím," přivítám jí a obejmu.

,,Ahoj Dereku! Zdravím!"

Otočí se i na Mal s Peterem.

Mal spustí lavinu otázek a tak spolu se Stilesem začnem vyprávět, jak jsem se po letech setkali.

Stiles vypráví, kam ho FBI poslala, a jak vypadal jeho život v utajení.
Jakmile začal vyprávět o Brit, nežně vzal Abby kolem pasu a přisunul si jí do náruče.
Opravdu je z něj skvělý otec.

Po jeho vypravění se Mal zaleskly slzy v očí, a jak jsem stačil zaregistrovat tak se leskli i Peterovi.

                                                    *******

Konečně nastal čas společné večeře.
Po velkém uvítaní s Noahem, Melissou a Scottem, jsme se usadili v jídelně.
Mrknul jsem na Stilese a oba jsme povstali.

,,Nepozvali jsme vás sem jen náhodou."

Začnu mluvit.

,,Já a Derek jsme se zasnoubili," prohlásí Stiles.

Po jeho slovech nastane chaos. Obě naše rodiny se na nás vrhnou a začnou nám gratulovat.
Nejvíce mě potěší Abby.

,,Dereku, vítám tě do rodiny. Vím, že uděláš Tátu šťastným."

Řekne a obejme mě.
                                         

 
Stiles

Jak jsem předpokládal, všichni z naší svatby byli nadšeni. Jeden z kroků, abychom se s Derekem mohli vzít, byl jít na místní pobočku FBI.
Nechali jsme si oficiálně vrátit svá jména.
I Abby jsme změnili příjmení.
Konečně už jsem ve své kůži. A když už nás netrápilo nic z minulosti, pustili jsme se do plánování svatby.

Dohodli jsme se, že svatbu uspořádáme v Hollywoodu, na pláži.
Oslavu pak v mým podniku.

Oslavu si vzali nastarosti Scott a Malia.
S Derem jsme šli tedy zkoušet obleky a vybrat si prsteny, které navždy budou připomínat jeden druhému, komu patříme.

Jsem šťastný, tedy vzhledem k tomu co je Derekovi.
Spolu s Abby vymýšlíme jak mu pomoct.
Abby je v kontaktu s jeho doktorem a konzultuje jeho stav. Jsem moc rád, že chce být lékařkou. Nemýt Abby nevím co bych si počal.

Do naší svatby zbívají jen tři dny. Momentálně jsem s Derekem u nás doma. Dolaďuji detaily.
Der spolu s Abby jsou na procházce po okolí.
A já píši slib co chci Derekovi dát.

O tři dny později

Je to tu.
Den na který jsem čekal. Právě dnes si mám vzít svou životní lásku.
Jsem nervózní.

,,Tati," přiběhne ke mě do pokoje Abby.

,,Moc ti to sluší.
Ale už je čas, musíme jít."

Chytne mě za ruku, a společně se vydáme na pláž, kde v altánku, který jsme pro tuhle příležitost nechali postavit, čeká Derek po boku Petera.

Já společně s Abby, procházím uličkou.

Derek vypadá neskutečně šťastně.
Jeho oči zaří, a vypadá po dlouhé době zdravě. Abby mou ruku předá do ruky Dereka a posadí se na židličku.
Starosta tohohle města spustí svou řeč.
Já společně s Derekem pronesu Ano.
Pak následují naše sliby.

,,Dereku, slibuji, že tě budu milovat, věřit ti, pomáhat ti a starat se o tebe do konce našich dnů. Jsi moje všechno. Miluju tě a nikdy nepřestanu," pronesu a navlíknu mu prsten.

Jemu se v očí zalesknou slzy.

,,Stilesi, na srdci mám tisíc slov, ale rozhodl jsem se je vyjádřit písní."

Jemně si odkašle a přejde k piánu, už jsem konečně pochopil proč ho sem chtěl umístit.

(Píseň máte nahoře v médiích.
Je to Grant Gustin-Running Home To You)

Jakmile dozpívá, přejde ke mě a navlékne mi prsten.

,,Miluju Tě Stilesi, vždycky jsem tě Miloval, jen ty jsi důvod proč bojovat."

Cítim jak mi slzy stékají po tváři.
Derek si mě přitáhne do náruče a slzy mi setře. Poté mi věnuje první novomanželský polibek.

,,Dámy a pánové, představuji vám Novomanželé Hale."

Oslava byla užasná. Všichni se bavili.
I my dva. Bouhžel, i tady se projevila Derekova nemoc.
Po novomanželském tanci se vytratil.
Vydal jsem se ho hledat, a našel ho na záchodcích.
Seděl opřený o stěnu.
V jeho očí byli vidět slzy.

,,Omlouvám se, zkazil jsem náš den," řekne nešťastně.

,,Miláčku, nic si nezkazil. Miluju tě."

Zarazím ho, a posadím se k němu. Vemu ho za ruku a pošeptám.

,,Jsme na to dva. Nezapoměň. Jsem tu pro tebe."

Derek se opře hlavou o mé rameno.
A stiskne mi ruku.

,,Jsi světlo v téhle tmě, Stilesi Hale."

Moc moc se omlouvám za velké prodlení, a krátkou kapitolku.
Snad se vam i tak bude líbit. ☺😊