Broken

529 57 14
                                    


Pohled Honzy:

,, Jestli by ti nebylo líp beze mě" právě jsem zažil mini infarkt, jak si něco takového může myslet? ,, Tak to ani náhodou, vždyť ty jsi ta jediná věc co mě drží nad vodou, obzvlášť teď když se nemůžu spolehnout na přízeň rodiny." ,,Ale proč se na ní nemůžeš spolehnout, kvůli mě" ,,To není pravda a ty to víš" ,, Jsi roztomilý když se někoho snažíš o něčem přesvědčit, ale tentokrát ti to nevyjde." ,, Nesmíš mě opustit" cítil jsem jak mi začali slzet oči. ,,Bylo by to nejlepší, všechno by se vrátilo do normálu" ,,Naopak všechno by se změnilo a to k horšímu" už jsem brečel. ,, Nebreč prosím" dal mi ruce na tváře a neměl daleko k tomu aby se taky rozbrečel. ,, Tak mě neopouštěj, proč mě najednou chceš opustit, nechápu to" ,, Když to ukončíme, napravíš vztahy s rodinou a budeš žít jako před tím,bez starostí" ,,Ale i bez tebe" namítal jsem v naději že si to třeba rozmyslí. , Možná si k sobě někdy opět najdeme cestu ale pro teď bude nejlepší když každý půjdeme svou cestou." Jemně mě políbil a zvedl se ,,Jdu si zabalit" během toho co si balil jsem seděl na gauči a brečel, můžu skusit ještě jednu věc ale je to mega riskantní, protože jestli to nevyjde přijdu o něj navždy. Sejde schody a kufr dá ke dveřím, přijde ke mě a políbí mě jako by to mělo být naposledy, ono to vlastně nejspíš je naposledy. ,, Sbohem Honzo, přeji ti abys našel štěstí" už sahal na kliku od dveří ,, miluju tě" křikl jsem a on stuhl ,, Já tebe taky" ,, Zřejmě ne dost, jinak bys mě nepouštěl ale chápu, chceš ode mě odejít tak běž. Ale jestli vyjdeš z těch dveří, už nikdy se nevracej. Jestli odejdeš je konec a to nadobro" ztěžka jsem vydechl, tohle říct byla  ta nejtěžší věc. Otočil se na mě a já v ten moment věděl že už ho nikdy neuvidím ,, sbohem" šeptl, vzal kufr a vyšel ze dveří. Ze zoufalosti a smutku jsem padl na kolena a brečel, tak intenzivně že se mi těžce dýchalo...

Pohled Michala:

Odešel jsem od něj, opravdu jsem od něj odešel i po tom co mi řekl jsem to udělal. Bolí to ale život jde dál, časem se s tím oba vyrovnáme. Kdybych věděl jak to dopadne, jak mu zničím život, nikdy bych mu neposlal ten první dopis. Ovšem to by se nestalo nic z těch nádherných věcí, které jsme spolu prožili. Jedu k bráchovi, nechá mě u sebe bydlet, budu pryč z Prahy, pryč od toho všeho. Mohl bych se stavit za Markem, zjistit co je nového...

Další část, máme tu rozchod při kterém padli i dost silná slova od Honzy. Udělal Michal dobře, co se stane až se znovu potká s Markem? Dají se někdy Honza s Míšou dohromady nebo je navždy konec?

Tajný ctitelKde žijí příběhy. Začni objevovat