„On za tebou přijede?!“ zvolala Lauren tak na hlas, že někteří, kteří je míjeli na chodbě se otočili. „Já ti říkala, že se ho máš držet!“
„Víš, něco jsem ti neřekla,“ promluvila mírně Rowen a převyprávěla Lauren vše, co jí zamlčovala - její omyl s matkou, hádku, týdenní ticho i to setkání s Aaronem a konečné usmíření. Lauren zaujatě poslouchala a ani jednou jí nepřerušila.
Když skončila, chvíli čekala, že na ni Lauren bude naštvaná, že jí to neřekla. Ta však jen zamyšleně stála a pozorovala ji.
A pak najednou promluvila. „To je od něho hezké.“ Nervózně těkla pohledem za Rowen a hned zpátky na ní. „Víš, já bych ti taky měla něco říct. Googlovala jsem toho tvýho Colbyho, protože mě přišlo to jméno známé, a našla jsem,-“ Její hlas protnul zvonek.
„Musím na matiku, promiň, píšeme,“ vyjekla Rowen, mávla na rozloučenou a rozběhla se do třídy.
Až když spolu seděly na obědě, si Rowen vzpomněla, co jí Lauren říkala.
„Ne, jen, možná vím, kdo ten Colby je,“ zakuckala Lauren se. „Ale spíš jsem se zmínila, takových lidí je... A kde se máte setkat?“
„Asi před naším domem,“ zadrhla se Rowen, v krku se jí udělal nervózní knedlíky. Dneska byl pátek. „Stejně z toho nemám dobrý pocit.“
„Podle mě jsi jen pořádně nervózní!“ zasmála se Lauren.
„Jsem jak nějaká dvanáctiletá holka, co jí kluk poprvé pozve ven, sakra.“
„No co, a víš aspoň jak vypadá?“
„Ne nevím nic,“ zasekla se, „je to divný?“
„Extrémně, ale podívej se támhle na Barbie,“ ukázala někam do davu hlavní Lauren. Rowen ji poslechla. Takzvaná Barbie seděla na Aaronovy a cucali si mozky.
„Fuuj,“ vydechly obě na ráz. „Jako by ho jeho pověst nepředcházela,“ prohodila Rowen a zamyšleně zaostřila na Aaronovu tvář. Stále se jí líbil, i po tom, co jí udělal. Modré oči jako dvě tůně a ty úžasné zlaté vlasy.
Kdyby to nebyl takový kokot...
„Třeba s ním chce vážně každá mít děcko.“
„S ním nechceš mít ani společnou hodinu.“
„To je pravda,“ uznala Lauren a začala se zvedat. „Pojď půjdeme se ti podívat po něčem, co by sis mohla vzít dneska večer.“ Zakmitala obočím a zmizela.
Rowen tam ještě chvíli seděla. Zamyšleně zírala na své prsty a přemýšlela o Aaronovi. Možná, kdyby to nebyl takový kokot... Zahnala své myšlenky a vstala.
Byl by to stejně jen další sen o nedosažitelném.
ČTEŠ
Co je to nevinnost?
FanfictionPřipravte se na příběh tak strhující a podivný, že budete mít chuť zavřít oči a vyřvat se jako na horské dráze. A ano, možná, že jste se na jedné takové dráze ocitli. A možná zcela nevinně. Rowen Lay, zdá se vám nevinná? A možná, že opravdu je. Ale...
