Lucifer rising [Supernatural FF]

Mučení jehňátek 2/2

Pár dní cesty mě nikdy nezabilo, avšak teď, když jsem jel opravdu skoro nonstop, jsem začal pochybovat. Jenže jsem měl stopu. A to mě hnalo dál.

Lovci splácejí svý dluhy a to i já. Navíc mi myslím dluží on pár odpovědí, bez nichž se nehnu dál. A taky je to už sakra dlouho, co jsem toho idiota viděl na déle než pět minut.

Zastavil jsem u motelu, zaregistroval se a poté ihned navštívil google a hledal info o tom skladu. Po menším neplánovaném šlofíku jsem obhlídl okolí a došlo mi, že enochiánské znaky proti andělům zdobí zdi baráku, jen nejsou obyčejnými smrtelníky vidět. A taky pár černookých chlapíků tuhle budovu "nenápadně" hlídali. Prostě jako vždy. Vloupačka by měla být podle mého mínění jednoduchá. Ale dneska to už vzdávám, zítra budu připravenější.

Večer jsem si sedl do baru a se skleničkou whiskey zapíjel nudu. Když se vedle mě objevila bruneta s rtěnkou a riflovou bundičkou, neváhal jsem jí objednat panáka. Kdo řekl že musím tento večer strávit sám?

A ačkoliv sem si to nechtěl přiznat, její rysy mi trošku připomínaly Youngjaea.

"Díky," hodila po mně svůdné očko. Bylo v ní něco, co mě nutilo chtít si ji podřídit. Každopádně noc bude nezapomenutelná. Prohodili jsme pár konverzačních frází, ale brzo skončili na motelu a ta "jiskra", která se od cupid scénky vytratila, přišla alespoň v poloviční síle.

Přisunul jsem si ji k sobě a posadil na koleno. Měla pevné tělo sformované pravidelnou návštěvou posilky a padla akorát do mé náruče. Sundal jsem jí tričko a pokračoval v líbání, jenže to se záhy zastavilo, jakmile jsem spatřil její záda v zrcadle.

Hleděl jsem na ni s podezřením. Víc jak podezřením. Ruka mi opatrně šmátrala k opasku.

"Děje se něco, Jamesi?"

"Kdo jsi?"

Místo aby odpověděla svým jménem, v okamžiku se na mě vrhla, ale to jsem ji převrhl na postel a hrozil jí nožem u krku.

"Kdo jsi?" zopakoval jsem svoji otázku s důrazem na každé slovo.

"To bych se měla ptát spíš já tebe, ty bastarde," a udělala takový chmat, že se dostala do vedení a nožík cinkl o podlahu. Její vlasy mě nepříjemně šimraly.

"Seš dobrá," pravil jsem s uznáním. Trošku znejistila, ale její profesionalita to nedovolila ukázat. No já to poznal a využil ke svému bleskovému útoku a už zas ležel nad ní.

"Neboj, jsem taky lovec. Daehyun."

"A co když ti nevěřím?"

Stáhl jsem si tričko a ukázal svoji vytetovanou poznávací značku, podobnou té její nad sexy zadečkem. Až poté povolila a já se nebál opustit tuhle nebezpečnou vzdálenost.

"Takže, ty pracuješ sama, Jinn?"

"Ne, je tu ještě můj bratr, Brad," oblékala si zpět svý tričko.

"A na čem tu jste?"

"A proč bych ti to sakra měla říkat? Abys nám vyfoukl kšeft? Tohle je náš revír. My tu byli dřív. Takže pakuj, jinak skončíš na hřbitově, lovec nelovec," vyjela na mě a ještě si oblékala zpět svoji bundičku.

"Super, takže dnešek je ztracenej. Musím jít." zaklela si pro sebe.

"Počkej. Vážně. Nemá ta vaše práce co do činění se skladem, že ne?"

Zastavila se v půlce cesty.

"Co o něm víš?"

"Takže ano?"