,,He is broken" ✔️

28

Kate

,,Počkej Kate proč brečíš?" ozvala se Sofi když jsem vylezla od doktorky s tím že jsem opravdu těhotná.

,, Protože se bojím" zavzlykala jsem a objala ji.,, Čeho?" hladila mě po zádech.,, Za prvé. Co když se Justin neprobudí? A já budu muset miminko vychovávat bez táty a za druhé kdyby se probudil tak se bojím že on další dítě nebude chtít když má malou Vanessku a třeba to se mnou nemyslí ani tak vážně." řekla jsem ubrečeně.

,,Kate na tohle nemysli. Justin se probudí a to miminko bude chtít. Vždyť on tě miluje. Rozhodně tě nenechá na pospas" řekla a já si utřela slzy ale moc to nepomohlo protože mi znova začali téct.

,,Kate" povzdechla si a ještě pevněji mě objala.

,,Prostě se bojím" zašeptala jsem..,,To bude dobré" houpala se mnou.

,,V jakém si měsíci?" zeptala se po chvíli.,, Za dva dny přejdu do prvního měsíce" řekla jsem.,, To je hezký. Já budu teta" usmála se. Usmála jsem se taky ale falešně.

,,Hele jsme ve stejné nemocnici jako je Justin tak co ty na to že by si se na něj šla podívat?" řekla Sofi.,, No tak jo. Už dva dny jsem ho neviděla" řekla jsem a pomalu jsme se rozešly do třetího patra.

,,A jak to vlastně zvládá Vanesska?" zeptala se.,, Hrozně" povzdechla jsem si.

,,Viděla jsem ji naposledy před týdnem ale pořád brečí a brečí. Taky mi říkala že se bojí že tátu ztratí. Ztratila už mamku tak nechce přijít i o tátu. Tohle přesně mi řekla. Vůbec jsem ji nevěděla co říct. Je mi jí tak strašně líto. Justin se o ní stará celý život tak a je na něj strašně moc upnutá. Vlastně po tom co mi Vanesska řekla tak vlastně jsem si řekla že já Justina znám strašně krátce a takhle vyvádím a ona ho má celý tři roky a něco a prostě je pořád s ní. Ona to má mnohem horší než já. No prostě je mi jí strašně líto. Kdyby to Justin fakt nepřežil. Nevím co by s ní byla. Ale myslím si že Vanessku by Pattie nikam nedala a adoptovala si ji nebo já nevím. Třeba by se o ní starala Jazzy" řekla jsem..,,Kate nad tímhle opravdu nepřemýšlej jo? Justin to přežije a za chvíli bude s tebou" usmála se.,, Doufám v to" zašeptala jsem.

Došly jsme před pokoj Justina a zastavily jsme se.,, Tak já tady na tebe počkám",, Můžeš jít klidně domu" řekla jsem ji.,, Ne počkám tady na tebe a pak ještě zajdeme třeba na zmrzlinu" usmála se.,, Tak jo" taky jsem se usmála a pak jsem vešla dovnitř do pokoje.

Když jsem tam vešla a zavřela dveře tak jsem hned ztuhla. To co jsem viděla mě strašně moc překvapilo. Justin byl vzhůru a vedle něj stála Pattie. Ale Justin byl vzhůru, měl otevřené oči a když se na mě podíval tak se trochu pousmál ale viděla jsem na něm že ho to bolí.

,,Panebože" dala jsem si ruku před pusu a začala jsem brečet.

,,Lásko pojď ke mě" pousmál se Justin a já jsem se k němu pomalu rozešla. Pořád jsem tomu nevěřila..

,,Justine" zavzlykala jsem.,, Proč pláčeš?" zašeptal smutně.,, Já jsem jenom šťastná že si vzhůru a že žiješ" řekla jsem a hned ho objala ale opatrně.

,,Už jsem tady neboj se" hladil mě po zádech. Po chvíli jsem se od něj trošku odtáhla ale on mě hned políbil. Byla jsem překvapená že na to má sílu ale nevadí mi to.

,,Nechám vás tu" slyšela jsem Pattie a pak jak se trochu zasmála ale oba dva jsme to hned ignorovali a pořád se líbali.

Po chvíli jsme se od sebe odtáhli a já ho znova objala.,, Chyběl si mi" zase mi začali téct slzy..,,Pššš miláčku. Omlouvám se ti. Strašně se ti omlouvám" zašeptal mi do ucha..

,,Za co se omlouváš?" zeptala jsem se ho.,, No za všechno prostě. Za to jak jsem se choval. Za to že jsem bral ty zasrané drogy a taky za to že jsem tě tu nechal. Jsem prostě idiot a hlavně se bojím že mě kvůli těm drogám opustíš. Ale chci ti říct že mě to všechno strašně mrzí. Nechci o tebe přijít ale když odejdeš budu to plně chápat" řekl a já ho hned políbila.

,,Neodejdu už nikdy. Já ti pomůžu se těch drog zbavit. A neopustím tě" řekla jsem s úsměvem a on se taky usmál a propletl si s námi prsty na ruce.

,,Bolí tě něco?" zeptala jsem se ho po chvíli.

,,No trochu mě bolí žebra ale mamka mi říkala že mám dvě zlomené takže to bude bolet a no mám zlomenou ruku" povzdechl si  a zvedl levou ruku kterou měl v sadře.,, To bude dobré" pohladila jsem ho po tváři a on se usmál.,, Miluju tě" Usmál se.,, Taky tě miluju" dala jsem mu pusu.

,,Mamka je na mě ale naštvaná" povzdechl si.,, Jak to víš?",, Sama mi to řekla. Samozřejmě byla šťastná že jsem vzhůru. Objala mě taky ale potom mi řekla že je na mě naštvaná. Nečekala že se k tomu znova vrátím. Je ze mě zklamaná. A já se jí nedivím jsem prostě kretén" pokroutil hlavou.,, To bude dobré. Přestaneš to brát a bude to v pohodě. Ale teď máš na to chuť?",, No nemám ale bojím se že až to zase uvidím tak se prostě neudržím a vezmu si to" povzdechl si.,, Se mnou si to nevezmeš. Já tě budu hlídat" usmála jsem se a stiskla mi zdravou ruku.,, Jsi tak skvělá. A co Vanesska?",, Ta to nezvládala Justine. Bála se že o tebe přijde. Pořád brečí",, Chudáček. Moje holčička. Musí se přijít a já jí pořádně obejmu" řekl a já se usmála a přikývla.

,,Justine ale potřebuji ti něco říct" řekla jsem a pustila jeho ruku.,, Co se děje?" zmateně se na mě podíval.

,,Bojím se co na to řekneš. " povzdechla jsem si.,, Klid nic hrozného to určitě nebude" Usmál se.

,, Jsem těhotná. A ty jsi otec" položila jsem si ruce na bříško a podívala se na něj. Jeho úsměv z tváře zmizel a já jsem vůbec nevěděla co si myslí. Ale bojím se toho.

Ahoj holky. Tak děkuju vám moc za pozitivní komentáře. Úplně mě to dojalo a popohnalo dál. A řekla jsem si že za ty krásné komentáře Justina probudím. Chtěla jsem ho nechat v kómatu ještě jednu část ale sama jsem si řekla že bych nevěděla co tam psát 😂😂 takže nakonec se probudil. Snad jste rády a já jsem zase moc ráda že se vám příběh líbí. Mám vás moc ráda ❤❤