ANGIE || Avengers

30. Buckyho růžový baťoh

Probudila se s pocitem toho největšího klidu a odpočinku. Namáhavě se posadila. Zlehka protáhla nohy a zjistila, že je má po včerejší tůře namožený. Snad je vyzvednou hned u domu a nebudou muset nikam chodit. Asi by další chůzi nezvládla.

Včera se s Buckym trochu pohádali o tom, kdo půjde kam spát. Bucky jí galantně nabídl manželskou postel, ale tam by se Angie cítila nesvá. A když teda našla na konci chodby pokoj jejich dcery v pubertě, rozhodla se pro to. Bylo jí to milejší. Sama byla teenager před... nedávnem.

Roztáhla závěsy a zadívala se na vyčištěnou oblohu. Po včerejších mráčcích nebylo ani památky, což znamenalo, že dnešní den bude určitě mnohem lepší než ten včerejší.

Natáhla na sebe vypůjčené oblečení a prohrábla vlasy. Stále si nemohla zvyknout na jejich momentální délku, ale hrozně moc se jí to zamlouvalo. A měla takový pocit, že i Buckymu.

Ačkoliv...

Co jí je po tom, co jemu se líbí? Proč jí vůbec jeho názor zajímá?

Frustrovaně vydechla, že už hned takhle při ránu myslí na něj a raději se vydala do koupelny, kde se lehce zkulturnila a vydala se dolů pro snídani.

,,Bré ráno," usměje se na Buckyho. Díval se do kredence a očividně hledal k jídlu něco jiného než fazole, čočku nebo různé polotovary. Mrkl na ní pohledem a řekl, ,,dobré. Vyspala jsi se?"

,,Si piš, perfektně," přikývne a usedne na barovou židličku, pozorujíc ho, ,,co ty?"

,,Skoro vůbec. Spaní v cizí posteli a v cizím domě, kam jsme se vloupali, mi moc nejde."

Angie si povzdechne, ,,to mi jen tak neodpustíš, co?"

,,Jde o to," začne mudrčit a vyndá arašídové máslo a čokoládovou pomazánku, ,,že jsem díky SHIELDu měl čistej rejstřík. Ale pochybuju, že mi to teď odpustí."

,,Ale kuš, šlo nám o život," odmávne jeho negativní myšlenky, ,,co máme k jídlu?"

Bucky ukáže na dvě poloprázdné sklenice s pomazánkami a vysvětlí, ,,tohle. Jen chybí to pečivo."

Angie se zamyslí a zabubnuje prsty do draze vypadající linky. ,,Mamka vždycky dávala přebytek pečiva do mrazáku. Když se pak v mikrovlnce rozehřál, byl jako čerstvej." Dojde k lednici a podívá se dolů, kde se vyskytoval mrazák. Následně s triumfálním výrazem vytáhne bochník ztvrdlého chleba.

Bucky obdivně přikývne a sleduje jí, jak chleba připravuje do mikrovlnky, ,,pamatuješ si něco o mámě?"

,,Ale jo, nějaký dobrý vzpomínky na ní mám. Když mi četla večer pohádku... když jsem si dávaly maraton Harryho Pottera a vykřikovaly kouzla nahlas, zatímco táta se neúspěšně snažil pracovat v pracovně... když mi dělávala piškotový dort - jó, ten bych si hned dala!" odmlčí se, vyndá již rozmrzlý a krásně měkký chléb a začne ho krájet, ,,pár vzpomínek prostě je. Nebyla jsem tak malá, když umřela."

,,Jak vlastně umřela?" zeptá se tiše Bucky a sleduje jí. Vypadala naprosto klidně, vyrovnaná s tím, co se stalo. Samozřejmě jí to trápilo a dost často na ní myslela. Ale takový je život, někdo umře a někdo jiný se narodí. Je to koloběh života, který nezastavíme.

,,Rakovina," vysvětlí stejně tiše a pokračuje v přípravě jídla, ,,co, že tě to tak zajímá?"

,,Sbližujeme se, ne?" drkne do ní, nad čímž Angie jen protočí oči, ,,nechtěla jsi náhodou zavolat do SHIELDu?"