Dítě Cybertronu (1/3)

6. Nemesis

,,Uklidněte se, to jsem jen já!" Křiknu na ně.
,,Co se tu stalo? Senzory zachytily silnou ránu a navíc co tu děláš ty? Řekne Smokescreen s nechápavým výrazem v obličeji. ,,Jen jsem chtěla na čerstvý vzduch, nic víc." Řeknu a nenápadně se usměji. ,, Jsi si jistá že se nic nestalo?" Zeptal se mě Bolkhead. Ja jen přikrývnu. A vrací me se do hlavní místnosti. Byly tu samé obrazovky modře podsvícené. ,,Hej, Kendro dobré zprávy." Promluví na mě Jack. ,, A jaké?" Podívám se na něj se zvědavostí. ,, Přemluvil jsem Ratcheta, aby te pustil ze základny. Máma souhlasila ze se ubytuješ u nás." No, konečně odsud zmizím. Teplá koupel, lepší oblečení, než mi nesl Agent Fowler. Ale z nadšení mě vytrhne Oprimus. ,,Ale pouze, pod dohledem. Smokescreene, doprovodíš Kendru k Darbyovim a budeš ji mít pod dozorem." Přikývl a vyjeli jsme. Cestou jsme si pouštěly rádio a užívali si cestu.

Dojeli jsme k Darbyovim. June už čekala před domem. Arcee se Smokem se zaparkovaly v garáži a já si šla za doprovodu Jacka prohlédnou dům. Byl skromně vybaven ale přesto velice útulný. ,,Máš pokoj na hoře. A koupelna je na proti, tvému pokoji. Druhé dveře v levo. Máš tam už připravené věci na posteli, až budeš chtít přijd dolů na večeři." Přikývla jsem a odešla na horu. Vešla jsem dovnitř a podívala se na postel. Byla tam připravené pyžamo s červeno - bílém pruhováním. Vzala jsem si pyžamo a šla do koupelny a zamkla. Špinavé věci, jsem hodila do koše a napustila jsem si vanu. To teplo a klid mi chybělo. V tom někdo zaklepal na dveře ,, Kendro, tady Jack chci se zeptat jestli příjdeš na večeři." Zeptal se mile. ,,Za chvíli, tam jsem." Řekla jsem mu skrz dveře. Ach jo, tak pohoda skončila. Vylezla jsem z vany omotala kolem sebe ručníky. Osusila jsme se a začala oblékat. Podívala jsem se do zrcadla a trochu se zkulturnila, pak jsem odemkla dveře a šla po schodech dolů.
Mým směrem se linula vůně. Následovala jsem tu lahodnou vůní až do kuchyně. Tam mě už u stolu čekali June s Jackem. Přijdu k nim a posadim se vedle Jacka. ,,Moc děkuji za to oblečení." Řeknu a podívám se na June. ,,Za nic. Krom toho jednou si ze základny musela vylézt a jelikož jsi neměla, kan jinam jít, tak jsem se nabídla." Usmála se a já se pustila do jídla.

Po tak lahodné večeři, jsem se omluvila a rozhodla se ze ještě zajdu za Arcee a Smokem. Už asi byly v úsporném režimu, protože si mě nevšimly. Pomalu zavřu dveře a jdu po schodech do svého pokoje, lehnu na postel a okamžitě usnu.

Tak dobře, jsem se nevyspala už hodně dlouho. Ale moje rozímaní probudilo zvuk motoru. ,,Kendro, už musíme jít. Počkáme na tebe v garáži." Řekl Jack za dveřmi. ,,Jasně, hned tam budu." Zvedla jsem se z postele, protáhla se a šla ke skříni. Ze skříně jsem si vzala modré triko, černé kalhoty, boty a mikinu. S těmi věcí jsem šla do koupelny a zamkla. Převlékla jsem si věci a šla k zrcadlu. Podívala jsem se do zrcadla a vyčistila jsem si zuby, učesala a trochu zkulturnila. Vyšla jsem z koupelny, přímo do garáže, kde už na mě netrpělivě čekají.

Vyjeli jsme přímo na základnu. Smoke pustil naši oblíbenou rádiovou stanici. Poslouchaly jsme hudbu, když v tom začali po nás střílet decepticoni, chvíli jsme se vyhýbali, než se Smoke transformoval. Mě se jednou rukou držel a druhou střílel po nezných hostech. Pustil na zem. ,,Schovej se!" Řekl. Začala jsem hledat ukrýt, jelikož jsme uprostřed pouště, tak si něco najít byl problém. Rozhlednu se a vidím, jak na mě Jack mává a já se rozběhla za ním. Kolem mě se míhají střely. Jsem skoro blízko, když mě v tom někdo chytí. Otočím se. Je to jeden decepticonsky voják. ,,Pusť mě!" Řvu na něj, ale on si mě nevšímá. ,,Mám jí, vracím se na základnu." Řekne a utíká se mnou pryč. Naposledy se podívám, na Jacka a pak ma Smokescreena, který se ke mě snaží dostát, bohužel marně. Přede mnou se objeví zelený portál, kterým projdeme, ještě stihnu vidět ostatní, než se mi ztratí z dohledu. Rozhlednu se, nevím kde to jsem. Všude byl kov, slyšela jsem jakoby zvuk motorů. Než se stihnu vzpamatovat, ten con mě, odnesl do místnosti, která připomínala můstek. Bylo tam několik conu koukající, přímo na mě. Kromě jednoho, který byl otočí k velkému monitoru. ,,Lorde Megatrone, mise byla úspěšná." Řekl ten voják na stříbrného robota před námi. Megatron se otočil a řekl ,,Výborně, Knock Oute doufám že našeho ztraceného přítele přivítaš." Řekl Knock Outovi, který stál přímo za ním. ,,O čem to meleš?! Nemám s vámi nic společného!" Řeknu mu se hněvem v očích. ,, Ó máš toho společného víc, než si myslíš." Řekne Megatron a zpět se otočí k obrazovkám. Vzal si mě Knock Out a přicházeli jsme dlouhou chudobou, celou dobu jsem se snažila dostat jeho sevření, pokaždé marně. Došly jsme ke dveřím, které se před námi otevřely. Vešly jsme dovnitř, byla to velká místnost s počítači a stolem, sice moc velkým na mě ale zdá se že mu to nedělalo problém. Položil mě na stůl a přivázal mě pouty ke stolu. ,,Teď, uvidíme kolik toho maličká vydržíš." Řekne s temným úsměvem v očích. Nestačím mu ani odporovat, když mi tělem projede elektřina. Provede to několikrát, než tam bolestí omdlím.