Dítě Cybertronu (1/3)

31. Nečekaná událost

Ležím si na postely. Podřimuju. Ten klid je uklidňující. Musím přiznat ze znovu usnout nebyl problém. Pomalu se za mnou otevírají dveře od mého pokoje. Vyčnívá z nich Smoke s ostatními. Ujišťovaly se jestli ještě spím.

Potom, všichni odešli. Jen Smoke zůstal a pomalu se ke mě přibližoval, aby mě neprobudil. Došel, ke mě a opatrně mě políbil na čelo a něžně hladil po obličeji.

,,Je, čas vstávat. Ospalče." Já se otočila na bok a zamumlala. ,,Ještě pět minut." On se jen usmál a začal mě lehtat. Udivilo mě že i když přes svoji Cybertronskou podobu mi tohle z lidské podoby zůstalo.

Začala, jsem sebou šít. Ze strany na stranu a přitom jsem se smála jako o život. ,,Smoke...screene... přestaň. Musím..se nadechnout..." Snažila jsem se ze sebe něco dostat ale v závalu smíchu to bylo skoro nemožné.

Po chvíli přestal a taky se smál. Já se posadila a nabírala dech, abych mohla mluvit. Jenže, než jsem stačila cokoliv říct. Smokescreen mi vzal něžně ruce a přitáhl si mě k sobě a opatrně mě políbil.

Sice jsem to nečekala ale hned jsem mu polibek oplatila. Po chvíli mi ruce pustil a obmotal je kolem mého pasu a ještě více mě k sobě přitiskl. Já jsem zase svoje ruce obmotala kolem jeho krku. A dál jsme si vyměňovali polibky.

Po chvíli Smoke přestal a díval se mi přímo do optik. Já si opřela hlavu o jeho hruď a potichu zamumlala ,,Za co to bylo?" Zeptala jsem se ho. On si mě odtáhl aby mi viděl do optik a povzdechl jsi.

,,Co se děje?" Znejistila jsem. ,,Nic. Všechno je v pořádku. Jen, jsem rád že mám někoho jako tebe." Trochu jsem se usmála. ,,To oplatí i o tobě." Pak jsem ho objala a hlavu položila ma rameno a on zas se opřel bradu o vršek mé hlavy a chvíli jsme jen tak seděli a užívaly si společnost jeden druhého.

,,Teď, pojď mám pro tebe překvapeni." Vzal mi ruku a vyšli jsme z mého pokoje byla všude tma. Neviděla jsem na krok. Proto jsem se chytla Smokescreena víc než mě držel. ,,To jsme nezaplatili za elektřinu, nebo co?"

Smoke se uchehtl nad mou poznamkou a dovedl mě do hlavní místnosti nebo jsem si to myslela. ,,Co se tu-?" Nestihla jsem se zeptat, když mě oslepilo světlo z lamp.

Pokusila jsem zaostrit optiky a následně se mi naskytl pohled na barevnou výzdobu. Byly tu pověšené balónky různých barev a několik stuh rozhazených po okolí.

,,Všechno nejlepší." Řeknou mi všichni, kteří tu jsou byl tu dokonce i Optimus. Nevěděla jsem co říct. Jsem překvapená a zaskočena zároveň.

,,Já...jak jste..." Nevěděla jsem, co říct. Podívala jsem se na ostatní, kteří se kolem mě rozestoupily. ,,Tvoje máma, nám to řekla a tak jsme se rozhodli ti udělat malé překvapení." Promluví na mě Jack.

,,Já úplně zapomněla, že mám mít narozeniny. Ale tohle jste dělat nemuseli" Usmála jsem se na ostatní. Oni, však přišli ke mě blíž a jeden po druhém mi daly pevné obětí.

,,Ještě, než se pustíme do dalšího plánu oslavy rádi bychom ti tu něco dali." Řekl mi Smokescreen, který se otočil k Ratchetovi. Který mu následně podal malou krabičku.

Smokescreen si jí vzal a chtěl jí dát mě. ,,Ne, To nemůžou, už tak jste toho udělali dost. Tohle je už moc." Odporovala jsem. Už tak toho, kvůli mě udělali dost. Nemůžu si žádat nic víc. ,,Vem si to. Je to od nás všech." Podívala jsem se na tu malou krabičku ve Smokescreenovich rukách a následně jsem si ji do ruky vzala.

Pomalu jsem jí otevřela a koutkem oka se podívala dovnitř. Byl, tam skoro stejný odznak jako na kterém ještě včera Ratchet pracoval. Byl stříbrný po stranách měl příměsi modré barvy. Chvíli jsem se na něj upřeně dívala. Byla jsem nejen překvapená ale také beze slov.

,,Zkus to." Postrčil mě Smokescreen. Já jsem si vzala odznáček do ruky. Který se hned aktivoval a přiletěl mi na rameno.

Ze zařízení vyšlo pár jiskřiček než asi začal správně pracovat.