Dítě Cybertronu (1/3)

13. Projekt Skyfall

Vcházím do hlavní místnosti a zdá se že každý si hledí svého. ,,Tak co, Rafe zjistil jsi už něco?" Zaptám se Rafa, který pracuje na notebooku, který jsem mu dala. ,,No, nic moc. Je to stašně zakodované. Bude pár dní trvat, než to všechno dekoduju. Ať už tvůj otec přišel na cokoliv, dal si vážně hodně práce, aby to zašivroval." Přikývla jsem a zase si potají zívla.

Nesmím jít spát, prostě ne, i když bych šla moc ráda. Pomalu jsem se otočila a šla se projít po základně. Mají tu hodně, jak se zdá relikvii a jedn arelikvie mě zaujala. Vypadá jako pavoučice v lusku. ,,Co tohle je za relikvii?" Řeknu si pro sebe. A jdu se procházet dál. Jak se mi chce spát, klidně bych si sedla na zem a zavřela oči. ,,Němela by jsi se, takhle přetěžovat." Řekne hlas, který se zrovna vynořil z rohu. ,,O-optime, jak to myslíš?" Vím, o čem mluví. ,,Vidím na tobě, jak jsi unavená. Měla by jsi si jít odpočinout." Poví mi klidním hlasem.

Já se však snažím svou ůnavu zakrýt, jak nejvíc to jde. ,,To je v pořádku, ani na Nemesis, jsem si nikdy pořádně neodpočinula. Jsem už zvyklá." Což je pravda, Breakdown mě pokaždé probudil, aby mě trénoval. Jak se dívám na Optima, tak myslím že mi to nezbaštil. ,,Když jsi teď neodpočineš, tak jsi to velmi to velmi brzy vybere svou daň." Asi má pravdu, ale já nechci. Nechci se probudit a zjistit, že všechno je jen sen. Mého strachu, jsi očividně Optimus všiml. ,, A utíkat, před strachem nikomu nepomůže. Musíš se svému strachu čelit, pak možná zjištíš že se není čeho bát."S těmito slovy odešel. Možná má pravdu, když jsi nedpočinu, tak spíš víc uškodím než pomůžu. Půjdu zpět a postavím se strachu.

Vracím se do hlavní místnosti, celou cestu zbírám odvahu, když mě z toho vytrhne Raf. ,,Kendro, něco jsem zjistil!" Hrkne na mě Raf. ,,A co?" Zeptám se ho. ,,Poslouchej." A začal číst zap.

,,Dnes, jsem hlídal Kendru, a sledoval jak jsi malovala. Mezi všemi čmáranicemi byly zřetelné objekty s podivně vypadajicími znaky. Zatím nevím, co znamenají nebo jesly je to jen čmáranice, to netuším. Obrázky přikládám do tohoto souboru, pro případ, až bude Kendra starší bude snad vědět, co znamenají."

Dočetl a na obrazovkách naproti Ratchetovi se začali objevovat, ty obrázky. Mezi všemi jsem poznala jen jeden. ,,Fázový měníč?" Zeptám se nahlas sama sebe. ,,Vypadá, to tak." Řekne Raf. ,,Ale jak jsem to, mohla nakreslit, když jsem tu věc nikdy neviděla." Nečekala jsem odpověď. ,,Zdá, že to jsou obrázky relikvii." Prolomí Ratchet ticho. Jedna relikvie mě však zaujme. ,, Nevypadá tenhle jako klíč?" Zeptám se nahlas, opět nečekám odpověď. ,,Klíč k zámku Omega." Řekne Optimus. Všichni se na něj otočíme a jen civíme. ,,Jak to víš?" Zeptám se Optima. ,,Z Iakonských záznamů, byly o nich zmínky v historii Cybertonu." ,,Ani u jednoho, kromě tohoto není žádný název ale tenhle se jmenuje Klíč Omega a je u něj další zápis." Otočíme se na Rafaela.

,,Z čmáranic vznikají, jasné objekty u některé názvy u jiných zase ne. Jen u tohoto Kendra poprvé řekla první slova, u jiných obrátků se netvářila tak šťasně jako u jiných. Její první slova jsou. Klíč Omega, Zámek Omega a Cybertron. Sice nevím, co to znamená ale věřím že ona to ví až moc dobře. Proto doufám, že až vyroste a zjistí pravdu, o tom kdo je. Bude stejně šťasná, jako je teď."

Začala jsem potichu vzlikat. Snažila jsem se to skrýt. Lituji, že jsi ho pořádně nepamatuji. ,,Víš, co to znamená Optime?." Zeptám se Optima. ,,To bohužel nevím, ale něco mi říká že se to brzy dozvíme." Zase jsem zívla, ale tentokrát to neskrývala. ,,Pojď, doprovodím tě." Řekne Smokescreen a podámi ruku. Já si na ní sednu a po chvíli usínám a doufám že to není sen.