Cesta k lepšímu.

12.kapitola

Teď?😱

No jasně!...pokud chceš👼

Dobře, tak v 6 hodin u fitka?😊

Těším se😘

Zaklapla jsem mackbook a koukala jsem do jednoho místa.Po chvíli jsem vyskočila z postele...

"Tohle-je-jenom-sen!" řekla jsem nahlas.

Běžela jsem do koupelny.Vyžehlila a nakulmovala jsme si vlasy.Namalovala jsem se.Ale s tím líčením jsem to moc nepřeháněla.Mám raději to přirozené.
Běžela jsem zpátky do pokoje.

Musí být to zrcadlo přímo před dveřma?!

Pomyslela jsem si.

Udělala jsem ještě 50 dřepů, 50 sedů lehů a 100 jumping jack.
Dala jsem si ještě 5 minut běh na schodech.

Byla jsem celkem spocená, takže jsem ještě na rychlo běžela do sprchy.

A teď to největší dilema!

Co si mám vzít sakra na sebe?!

Vyhazovala jsem ze skříně veškeré moje oblečení.Nakonec jsem si vybrala černé džíny a rudý svetr.Černá má prý zužovat.

Navoněla jsem se.Vzala jsem na sebe bundu a boty.Šla jsem na zastávku a čekala na autobus.

Když konečně přijel zaplatila jsem řidičovi a vzala jsem si lístek.Sedla jsem si a nandala si sluchátka.

Ruce se mi klepaly tak moc, že jsme se divila, že jsem si ty sluchátka vůbec nandala.

Byla jsem tak strašně nervózní.

Vystoupila jsem u školy a k fitku jsem už došla po svých.

Jacob už tam čekal.

"Ahoj.Moc ti to sluší!" pochválil mě.

"Děkuju" slušně jsem poděkovala a oba jsme se dali do chůze.

"Chtěl bych ti ukazat moje oblíbené místo.Bude se ti tam líbit!" byla jsem ráda, že něco navrhl.Já totiž vůbec nevěděla co mám říkat.

"Jo jo.Super!"

Cesta trvala asi 10 minut než jsme došli na určené místo.Naštěstí jsme si pořád o něčem povídali.

Chvilku jsme šli lesem a pak jsme došli na místo.Byl to nádherný výhled.Zrovna zapadalo slunce.Bylo to tak romantické!

Sedli jsme si na lavičlu a jen tak mlčky hleděli na zapadající slunce.

"Je to tu opravdu nádherné!Už se ani nedivím proč to tu máš tak rád." prolomila jsem hrobové ticho

"To jsem rád, že se ti tu líbí" otočil se na mě a zase se na mě tak kouzelně usmál!

"Crrr...crrr" sakra to je trapas!

"Volá mi mamka, promiň" zvednu se z lavičky a popojdu o kousek dál.

"Ano mami?"

"Kde jsi?!"

"Venku"

"Tak pojď hned domů!"

"V 8 budu doma ano?"

"Ne!Hned!Už je skoro tma!"

Típla jsem hovor a šla za Jacobem.

"Musím jít domů" řekla jsem smutně.

"To je v pořádku.Doprovodím tě na zastávku."

"To budeš hodný.Děkuju"