Cesta k lepšímu.

21.kapitola

Došla jsem ke svojí skříňce a slyším na mě někoho hulákat.Přivřu tedy dvířka od skříňky, abych zjistila kdo to je.Byla to Nancy.
Samozřejmě jsme se objali.

"Ahoj.Jak se máš?" Zeptala jsem se jí při objetí.
"Ale jo, fajn...chceš?"

Koukla jsem se na její dlaň, protože mi něco nabízela.

Byla to čokoláda.Přesněji Kinder Bueno.Ach bože, tak dlouho jsem neměla čokoládu!

Dost dlouho jsem se koukala na tu čokoládu, že jsem nevnímala okolí.
"Halooo?Stell?"
Uslyším hlas Nancy, tak se jí podívám do očí.

"Chceš teda?" Nabídla mi ještě jednou.
"Jo, jasně!" Usmála jsem se na ní a vzala jsem si čokoládu.

Celou cestu do učebny, jsem se koukala na tu čokoládu.Nancy mi celou tu dobu něco vyprávěla, ale já myslela jen na to Bueno! Byla jsem úplně mimo.Taky jsem asi musela vypadat fakt divně.

Nakonec jsem neodolala a vložila si kostičku Buena do úst.V tuhle chvíli už jsme procházeli dveřma do učebny a já se mezi dveřma zastavila a rozplývala se nad ní.

Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem mohla bez toho vydržet takovou dobu.

Otevřu oči a vidím, jak na mě všichni divně koukají.Jen se na ně usměju a jdu ke svojí lavici za Nancy.

V tu chvíli, co jsem dojedla první kostičku čokolády jsem si řekla, že mi to zas tolik neublíží si dopřát něco podobného.Tak jsem dojedla i celé balení.

Celý den jsem se cítila fajn.Prostě jinak než ty minulé dny.Tak jako silně.Ani to nedokážu popsat.Ten pocit byl prostě... skvělý!..I když jsem tušila co budu mít za následky.

Po škole jsem přišla domů a dostala jsem strašnou chuť na burákové máslo.Otevřela jsem skříňku se sladkostmi a všechno možné jsem si odnesla do pokoje.

Byla jsem tak posedlá tou čokoládou.

V polovině toho přežírání a uvědomění si, že mám JoJo-efekt jsem se zastavila a čekala na Anu až mi dá zevnitř pořádných pár facek, ale...