4

1.1K 63 2
                                    

Mám týden. Za týden začne peklo. Mám týden na to být s Gou.

Doktor odešel. ,,Víš zlato, to že tady si týden neznamená že mě neuvidíš. Budu tady. Pořád."

„Radši si provluv s Gou ať pak není smutná že tě už nikdy neuvidí." počkat. Nikdy?!

,,Nikdy?" ,,Nikdy zlato tohle je naposledy. Už tě nikdy nikam nepustim. Budu tě hlídat 24 hodin denně."

Ne. Nemůžu Gou zase opustit! ,,Ale jestly ji něco řekneš čeká tě trest."

,,Chci s ní mluvit." kývl a zmáčkl tlačítko na přivolání sestry. Do místnosti vešla Gou.

,,Rine!! Si v pořádku?! Co se stalo?!" jen sem ji rukou naznačil ať jde ke mě.

Sedla si na mou postel a koukala na mě se slzami v očích.

I přez všechnu bolest sem si sedl a objal ji.

,,Rine. Až se uzdravíš. Já vím že budeš bydlet u Sousukeho ale. Můžeme se nikdy sejít?"

Podíval sem se na svého věznitele. Měl naštvaný výraz.

,,Promiň Gou, ale nebudu moct nikam chodit... sám."

,,Sousuke, prosím. Pusť Rina." prosila Gou.

,,Není to vhodné k jeho zdravotnímu stavu."

Gou se mi vmáčkla do hrudi a už naplno brečela. Popravdě ani já nebyl daleko od slz.

On mě jen pozoroval. Sledoval mě jak se mi slzy hrnou do očí.

,,Rine. Zítra za tebou přídou nijací kluci z týmu." řekla Gou.

Kývl sem. ,,Už bych měla jít. Za chvíly ti donesu jídlo." usmál sem se na ni.

Když odešla podíval se na mě vražednym pohledem.

,,Tss. Na ni se usmíváš?! Mám pocit že přibide nový pravidlo. Řeknu ti ho doma."

Nový pravidlo. Kolikrát už tohle řekl? ,,Rozumíš?" zeptal se.

,,Ano pane." koukal sem se do země.

Obejmul mě a políbil do vlasů. ,,Miluju tě" zašeptal mi do ucha.

Miluju tě?! Miluje mě?! Tak proč mi tohle dělá?! Proč?! Proč mě týrá?! Proč mi dává ty tresty?! Proč se ke mě tak chová?! Kdyby mě miloval nic z toho by nedělal!

Nesmím mu nic říct. Nesmím klást odpor. Jinak mě čeká trest.

,,Jídlo!" oznámila Gou a vešla dovnitř. Pustil mě a jen se na mě usmál.

Gou mi podala jídlo. ,,Víš věčina pacijentů dostává takový to nemocniční jídlo. Ale protože si můj bratr ukecala sem to na něco co máš rád." usmála se na mě Gou.

Úsměv sem ji oplatil a pustil se do jídla.

,,Kdyby si cokoliv potřeboval zavolej. Jo a Sousuke za 20 mimut končí návštěvní hodiny takže budeš muset jít."

,,Rozumím. Půjdu až to dojí." Gou se jen usmála a odešla.

,,Tak dobrou chuť zlato." proč se takhle chová? Stejně. Jak mile mě pustí z nemocnice zase se bude chovat jako do teď.

Nevěnoval sem mu ani jeden pohled a jen se pustil do jídla.

Celou dobu mě pozoroval. Už sem si na to zvykl. Zvykl sem si na to že mě neustále pozoruje.

Nechápu proč se tak chová. Zradil mě. A já mu věřil.

Ale nechápu to. Nejdřív mě denně týrá a pak mě odveze do nemocnice?


!!! NEUTEČEŠ !!!(neoficiální verze )Kde žijí příběhy. Začni objevovat