!!! NEUTEČEŠ !!!(neoficiální verze )

15

Nakonec sem doběhl do slepé uličky.

Snažil se přelýst zeď ale s tou pořezanou rukou mu to nešlo.

,,Rine!" křilk sem.

Sakra co teď?

Snažil sem se zeď přelýst ale bylo to marný.

Ruku sem měl až moc pořezanou

Tím pádem mi nešlo se zachytit.

,,Rine!"

*stalo se vám nikdy že ste měli dva způsoby jak něco napsat? Mě se to stalo takže tady prostě napíšu obě verze.*

1verza-

Gou najednou ležela v kaluži krve, držel sem skrvavený nůž. Nechal sem ji tam ležet a rozhlédl se po místnosti.

2 verze-

Nůž pronikl Gouinou kůží. Okamžitě z ní začala téct krev. ,,Kde. Je. Rin?" ,,Nic ti neřeknu. Už nikdy mu neublížíš." Gou sebou začala cukat. Rozhlédl sem se po místnosti.
"""""
Můj pohled se zastavil na rozbitém okně. Byla na něm krev. Kurva! ,,Měla si mi říct kde je. Měj se Gou." vyskočil sem z okna a běžel po stopách krve.

,,Rine! Vzpamatuj se!!" ,,Vypadni!" ,,Chceš se k němu vrátit jen proto že se ho bojíš!"

,,Kolikrát mám ještě říkat že se ho nebojim?!"

,,Bojíš se ho přiznej si to!"

,,Ne nebojim!"

,,Dokážu ti že se ho bojíš."

,,Co to me-" ani sem nestihl zareagovat.

Najednou sem byl přitisknutý na zdi a Haru mě líbal?!

Jak mile sem si uvědomil co se děje odstrčil sem ho.

,,Vidíš bojíš se ho." ,,Nebojim se ho!" ,,Kdyby ses ho nebál dovolil bys mi tohle."

Než sem stihl cokoliv udělat byl sem zase natisknutý na zdi.

Zase sem Harua odstrčil. Ne! Nesmí mě jen tak líbat! Já miluju Sousukeho!

,,Haru!" ,,Vidíš bojíš se ho."

,,Tak to není já-" nemohl sem mluvit. Stuhl sem na místě.

Doběhl sem až k jedné slepé uličce. To co sem vyděl mě šokovalo.

Ten zasranej Haru tam líbal MÉHO Rina!

Naštval sem se.

Zesílil sem stisk na noži.

Rin mlčel. Vypadal jako by viděl ducha. Cítil sem na svých zádech ničí pohled.

Otočil sem se.

Stál tam Sousuke. V ruce držel skrvavený nůž.

Gou! Nenenenene! Snad ji nazabil.

Podíval sem se mu do očí.

Měl v nich plamen. Takhle sem ho viděl jen jednou.

Ten den byl nejhorším dnem mého života.

Tehdy sem ho prosil ať toho nechá. Říkal sem že už nemůžu tak ať přestane.

Nepřestával. Bolelo to. Hodně. Tehdy z něj šel největší strach.

Tehdy mě málem zabil.

Kdyby se tehdy neuklidnil byl bych mrtvý.

,,S-Sou-suke?" vykoktal sem vyděšeně.

Šel pomalu k nám. Napřáhl se s nožem.

Bodl Harua do ramene. Vykřikl bolestí.

Pomalu šel ke mě. ,,P-pane?"

Nezastavil se.

Srazil mě k zemi a začal čepelí nože přejíždět po mé pořezané ruce.

Sykl sem bolestí pokaždý když se dotkl nijaké z ran.

Po chvilce začal i řezat.

,,N-ne P-pane p-pros-ím..."

Ovládl mě vztek. Haru se dotkl mého Rina.

,,N-ne P-pane p-pros-ím..." koukl sem se mu do očí. Tekly z nich slzy.

Byla v nich vidět bolest ale také náznak lásky.

Co se to děje? Chci ho jen potrestat. Zaslouží si trest. Ale.. Proč je to najednou tak těžký?

Proč je tak těžký přestat?