Zbývala mi jen jedna možnost.
,,S-Sousuke?" zvedl pohled. Díval se na mě.
,,Neodejdu. Chci..chci jen aby... Aby ses choval jako včera. Chci aby sem se u tebe cítil v bezpečí a a ne-nemusel se tě bát..."
,,Rine já...om-omlouvám se. Nikdy sem nechtěl aby ses mě bál. J-já chtěl sem jen aby..."
Nic neříkal. Obejmul sem ho. Proč? Sám nevím.
Asi mi ho bylo líto. Nevím.
Po chvilce sem ho pustil a zvedl se z postele. ,,K-kam deš?"
,,Du se projít." šel sem k věcem co mi koupila Gou.
Koukal se na mě. ,,Můžeš se otočit?" ,,Proč?" ,,Nechci aby ses na mě koukal." ,,Dobře" otočil se. On se fakt otočil?!
Sundal sem si tryko. Najednou se nikdo dotkl mých ran. Sykl sem a otočil se.
,,Co to děláš?!" ,,Promiň." ,,Říkal sem ať se nekoukáš!" ,,Nechceš pomoc?" ,,Co? Ne!"
,,Si roztomilej. Víš to?" ,,Necháš mě aspoň chvíly na pokoji?!"
,,Jasně promiň." otočil se a sedl si na postel.
Převlékl sem se a vyšel ven z pokoje.
,,Rine kam deš?" ,,Jinom ven." ,,Neměl bys nikam chodit!" ,,Půjdu jinom na chvilku."
,,Ale venku prší!" ,,Tak si vezmu deštník." ,,Nesmíš nikam sám." ,,Tak poď se mnou." ,,Cože?" ,,Říkala si že chceš aby sme spolu šli ven ne?" ,,To jo ale-" ,,Gou, tohle může být jediná šance." ,,Dobře ale jen na procházku ano? Nesmíš se namáhat."
,,Jinom se převlýknu a vyrazíme." Kývl sem. Gou se šla převlíknout a já se vrátil do svýho pokoje.
,,Du ven s Gou." oznámil sem mu a chtěl odejít.
,,A to jako proč?" ocitl sem se přitisknitý na zdi.
,,Sám si říkal že Gou vidim naposledy tak s ní chci alespoň ven!"
,,A jak můžu vědět že jí nic neřekneš?" ,,Nic jí neřeknu. Nikomu nic neřeknu. Slibuju."
,,Nelžeš?" ,,Nelžu!" ,,Tak teda di. Ale vrať se brzy."
Jen sem kývl. ,,Rine? Kde si?" slyšel sem Gou.
,,Už du!" Pustil mě. ,,Jo Rine." otočil sem se k němu.
,,Ale nic." chtěl sem se ho zeptat ale to už do místnosti vešla Gou.
,,Deme?" kývl sem. Vyšli sme z nemocnice. Je to fajn procházka jen škoda že prší.
,,Takže Rine, jak se cítíš?" zeptala se Gou. ,,Celkem dobře." ,,Děje se něco?" ,,Ne nic proč?" ,,Příde mi že se ničeho bojíš."
,,Cože? Já se nebojim." ,,Příde mi že se bojíš Sousukeho."
Znervózněl sem. ,,Ne nebojim!" ,,Rine! Víš že mi můžeš věřit!"
,,Gou já ti věřim. Ale když říkám že se nic neděje tak se nic neděje!"
Chvíly ani jeden z nás nepromluvil.
,,Je mi líto že se mnou nebudeš moc nikam chodit."
,,Mě taky." ,,Můžeme si alespoň volat?"
,,To nevim." ,,Prosim Rine jen občas." udělala psí oči.
,,Skusim to nijak domluvit se Sousukem." Skočila na mě a objala mě.
Nečekal sem to a tím pádem sem neudržel rovnováhu a spadl.
Mírně sem sykl bolestí ale i přes to sem Gou objal. ,,Mám tě ráda!!!"
,,Já tebe taky" Chvíly sme tam jen tak seděli. V dešti.
Nakonec sme se vydaly zpět do nemocnice.
,,Rine vim o tom co ti Sousuke dělá."
ČTEŠ
!!! NEUTEČEŠ !!!(neoficiální verze )
FanfictionToto je původní a brzy i neoficiální verze tohoto příběhu, oficiální verze je zatím pouze koncept. Myslel sem si že je to kámoš. Myslel sem si že mu můžu věřit. Myslel sem si že není jako oni. Myslel sem si že tu bude vždy pro mě. ... To sem si ale...