,,No tak uvolni se." jeho hlas je stále ledový ale já v něm cítím tu radost.
Má radost z toho v jaké sem situaci.
Má radost z mé bezmoci.
Nenávidím ten pocit bezmoci.
Tak moc ho nenávidím.
A i přes to ho zazívám skoro pořád.
,,Musíš poslouchat, taková sou pravidla."
Pravidla?
Pravidla?!
Jak se vůbec opovažuje říkat mi to co Sousuke?!
Otočil sem se a chtěl mu vrazit facku nebo cokoliv.
Čekal to.
Věděl že se to chystám udělat.
Vážně si myslí že by mu to po druhé vyšlo?
Heh..
Jak naivní.
Chytil sem ho za zápěstí a zároveň ho srazil k zemi.
Sedl sem si na něj obkročmo a zabránil mu tak v pohybu.
Bylo by asi trochu nepříjemné kdyby sem teď vtrhla Gou..
ČTEŠ
!!! NEUTEČEŠ !!!(neoficiální verze )
أدب الهواةToto je původní a brzy i neoficiální verze tohoto příběhu, oficiální verze je zatím pouze koncept. Myslel sem si že je to kámoš. Myslel sem si že mu můžu věřit. Myslel sem si že není jako oni. Myslel sem si že tu bude vždy pro mě. ... To sem si ale...