Herdyn jako bratr?

-NEHODA A NEMOCNICE-

  Rozloučil se s mnou a usmál se. Vypadal jako by hodně pospíchal. Odemknula jsem dveře, doma nikdo nebyl, třeba se ještě navrátily. Hlad jsem neměla a bylo i pozdě a byla jsem unavená. Tak jsem šla spát...  

Začnu se probouzet, bylo už světlo a tak se kouknu na hodiny bylo 9:30. Dneska jsem vstala docela brzo. Vysoukala jsem se z postele. A šla se převlíknout. Vzala jsem si bíle triko s modrými rukávy nato krémovou bundu, tmavě modré roztrhané džíny a šla jsem se nasnídat. Vzala jsem si jenom jogurt, začal mi zvonit telefon byla to mamka. Vzala jsem to.

M- Ahoj mamí, kde jste tak dlouho?

MA- No to víš práce, zapomněla jsem ti to říct, ale už jedeme domů. A za to, že jsme neměli moc času. Tak tě vezmeme do zoo platí?

M- Jo tak jo a kde jste?

MA- Asi za dvacet minut budeme přes vchodem, tak se obleč a zabal si věci.

M- Jo budu čekat před vchodem.

Típla jsem to, jsem ráda, že mi to chtějí nějak vynahradit. Šla jsem do pokoje a do vaku dala mobil, sluchátka a klíče. Šla jsem si obléct boty. Zamkla jsem a táta s mámou tam už čekaly. Sedla jsem si do auta, ptaly se mě co jsem dělala. Řekla jsem jim, že jsem strávila konec Pátku s Pavlem. Byly rádi, dala jsem si sluchátka do uší a zapla hudbu. Po deseti minutách jsem usnula. Z dlouhého spánku mě vzbudil mamčin křik, pak už byla jen tma. 

:PAVLŮV POHLED:

Zrovna jsem snídal a začal mi zvonit mobil. Vzal jsem to. 

PO- Dobrý den je u telefonu Pan Mikeš?

P- Ano co se stalo?

PO- Vaší sestře Michaele se stala nehoda.

P- Cože?! A kde je teď? A je v pořádku?!

Začal jsem vyšilovat a řvát do telefonu.

PO: Pane Mikeš uklidněte se. Je v Nemocnici v Praze.

P- Děkuji a na shledanou.

PO- Není zač na shledanou.

Vyběhl jsem po schodech na horů do svého pokoje, vzal jsem si klíče od auta. Rychle jsem vyběhl z pokoje a někoho jsem srazil.

W- Pavle dávej pozor.

P- Promiň Wedry ale spěchám do nemocnice.

W- Co, proč?

P- Míša měla auto nehodu.

W- Jak to? Počkej já jedu s tebou.

Šel jsem nastartovat auto a Wedry šel říct Baxovi, že jedem do nemocnice. Hned jak přišel si nasedl do auta a vyjeli jsme.

P- Co říkal?

W- Nic ignoroval mě.

P- No jo no. Poslední dobou to je s ním horší a horší.

W- Ale já vůbec nevím proč.

P- Hmm to já taky ne. Od té doby ,co na MenTa vyjel tak se spolu nebavěj.

W- Ale kdyby to bylo fakt kvůli tomu, tak se s námi nebaví ani MenT.

P- Pravda.

Máme o Baxe strach je jako náš mladší bráška a MenT taky. Vůbec nevíme, proč se nemají rádi. Ale teď to je jedno, jde o Míšu, mojí malou sestřičku.