-SMUTEK A VZTAH-

656 29 28
                                    


 Pavel mě odstrčil na stranu, a kulka zasáhla jeho místo mě. Ten sráč utíkal pryč, nevšímal jsem si ho, šlo mi spíš o Pavla. Krvácel a pak omdlel...  

:MÍŠI POHLED:

Probudil mě mobil, někdo mi volal. Byl to Pavel měla jsem chuť to nevzít, ale co kdyby to bylo vážný.

M- Co potřebuješ ve 2 ráno. Zbláznil ses.

B- Promiň, potřebuji pomoc.

M- Baxi? Hele nevím o co jde, ale pořád jsem na tebe naštvaná. A to že mi voláš ve dvě ráno mi nepřijde jako cesta k odpuštění.

B- Já vím ale jde o Pavla!

M- Co jsi mu udělal!

B- Já nic, krvácí!

M- Co?! Kde jste? Hned jsem tam.

B- Na mostě. Rychle prosím.

M- Zavolej sanitku za chvilku tam budeme.

Típla jsem to a začali mi téct slzy. Rychle jsem v pyžamu běžela do pokoje MenTa a vzbudila ho.

H- Co je? Proč mě budíš tak brzo, je ještě tma!

M- Pavel krvácí!

H- Cože?! Jak to co se mu stalo?!

Vylítl z postele a začal panikařit a ptát se kde je.

M- Je na mostě s Baxem.

H- S Baxem? Co mu provedl.

M- Nevím, vzbuď Wedryho.

Rychle vyběhl z pokoje a běžel za Wedrym. Já jsem šla dolů a obouvala si boty. Za chvilku přišly a jeli jsme. Pořád mi tekly slzy nemohla jsem to zastavit. A ani jsem nechtěla. Za deset minut jsme byly na místě, rychle jsem vyběhla z auta a rozhlížela jsem se. Po chvilce jsem je zahlídla. Běžela jsem k nim, Pavel tam ležel jako bez dechu. Krev mu pořád tekla a já se bála čim dál tím ví a víc. Kluci k nám rychle přišly a Baxe se ptali, co se stalo. Nic jim neříkal, jen tam tak seděl a koukal se na umírajícího Pavla. Slzy mu tekly stejně jako mě.

W- Baxi tak nám už kruwa řekneš, co se stalo?!

Wedry na něj zařval, Bax seděl stejně jako před tím. Nic a nikoho nevnímal. MenT vzal mobil a zavolal sanitku. Po chvilce přijela sanitka. Pavla odváželi pryč, jeli jsme za nimi. Když jsme dojely na místo, tak nám doktor řekl, že máme počkat na chodbě. Asi po dvou hodinách přišel doktor. 

W- Je Pavel v pořádku?

D- Ano.

W- A můžeme ho vidět?

D- Jen rodina.

Kluci se koukli na mě a já vstala.

D- Jste rodina?

M- Sestra. Je v pořádku?

D- Ano, kulka zasáhla těsně vedle srdce. Můžete se na něj jít podívat, je v komatu, tak se nelekněte. Kdyby něco zavolejte.

M- Dobře a děkuji.

D- Není zač.

Vešla jsem dovnitř a uviděla ho. Ležel tam jako bez duše, bylo mi ho líto a chtělo se mi zase brečet. Přišla jsem k němu a sedla si na židly vedle něj, chytla jsem Pavla za ruku. Měl jí studenou jako led, myslela jsem si, že je mrtvý, ale dýchal. Byla jsem tam hodně dlouho, pak mi pípnul mobil. Přišla mi zpráva. Od koho? Hmm, od MenTa.

Herdyn jako bratr?Kde žijí příběhy. Začni objevovat