Herdyn jako bratr?

-PARTY A KONEČNÉ PROJEVENÍ CITŮ K NĚMU-

Ráno jsem se probudila v nějakém bytě. Celý pokoj byl bílí. A postel byla velká. Vstala jsem a šla se porozhlídnout dál po bytě.

Došla jsem do kuchyně, u stolu seděla Denča.

M- Denčo?

D- A.. Konečně jsi se probudila.

M- Co tady dělám?

D- No.... Dneska ráno tě našel Karel, a tak tě sem donesl.

M- Aha... A proč mě neodnesl ke mě domů?

D- To bylo moc daleko.

M- Aha.

D- Sedni si, nandám ti snídani.

Sedla jsem si a Denča mi přinesla snídani. Poděkovala jsem jí a dala se do jídla. Celou dobu jsme si povídaly. Dlouho jsem se neviděly a tak jsme si všechno řekli. Pak přišel Karel.

K- Ahoj Míšo, jak se cítíš?

M- Docela dobře, proč?

K- Dneska jsem tě našel na louce. Ležela jsi v mokré trávě, bůh ví jak dlouho.

M- Jsem v poho, možná budu mít rýmu, nic víc.

Usmála jsem se na něj a společně s ním a Denčou jsme se vydali ke mě. Trošku se bojím Pavlovi reakce.

Stáli jsme před našim domem a já zazvonila. Mám klíče, ale přišlo mi to blbý. Za chvilku se začaly otevírat dveře. Vylítl z nich Pavel a silně mě objal. Byla jsem hodně zaskočená.

K- Tak my už půjdeme.

P- Děkuju.

K- Za málo.

Karel s Denčkou odešli a Pavel mě zatáhnul dovnitř a zavřel.

P- Promiň mi to.

M- Za co?

P- Že jsem na tebe řval.

M- Nevadí, já se ti taky omlouvám.

Zase jsem se objali. Pak jsem zmizela v mém pokoji. Byla jsem docela dost unavená a tak jsem se převlíkla a šla si lehnout.

P- Míšo?

Uslyšela jsem klepání na dveře, to mě probudilo.

M- Ano?

P- Oběd je na stole.

M- Za chvilku tam jsem.

Asi odešel. Vyhrabala jsem se z postele a vyšla jsem t pokoje až do kuchyně. Sedla jsem si ke stolu, vypadala jsem jako chodící mrtvola. Byla jsem dost ospalá, ale měla jsem velký hlad.

B- Ty jsi spala?

M- Jo.

P- Probudil jsem tě, že jo.

M- Neva, mám docela velký hlad. Co je k obědu?

P- Řízek a brambory.

M- Mňam.

H- Vařil to Pavel s Baxem, to moc mňam nebude.

Začala jsem se s ním smát.