Texting//Vkook

2️⃣6️⃣

Jungkook's pov

Hned co jsem odešel mi tekly slzy. Tolik mě bolelo co jsem řekl. Lhal jsem mu. Chci mu odpustit, tak moc, ale musím zůstat bez něj. Musím už konečně pochopit, že Kim Taehyung je pro mě něco, co si ani za peníze nekoupím. Chvíli jsem ještě stál před jeho dveřma. Z jeho pokoje jsem slyšel hlasité vzlyky.

„Rozešli jste se? Nebo tak něco?"'Přistoupila ke mě ta mladá sestřička. Tentokrát stála v normálním oblečení na místo toho nemocničního. Tohle jí slušelo i víc.

„N-ne.. jen.. to je dlouho na vysvětlování a na víc vás ani neznám.." Smutně jsem se podíval na zem. Ona se jen zahihňala a podala mi ruku. Zvedl jsem svůj pohled na její úsměv od ucha k uchu.

„Jsem Park Han Byeol, ale kamarádi mi říkají Han." Mile se na mě zazubila. (Ano. Park Han Byeol hodlám být já osobně xddd) Podíval jsem se na její ruku a zastyděl se. Je to dlouho, co se semnou někdo chce seznámit. Dlouho jsem neváhal a ruku přijal.

„Jeon Jungkook, ale kamarádi mi říkají Kook." Han mi ruku pustila. Podívala se na Taehyungovo dveře a pak znovu na mě.

„Páni. Už chápu, proč tě ten co tam vzlyká má tak rád." Vyvalil jsem oči. Tae? A mít mě rád? No to by vysvětlovalo jeho chování, ale nedokážu mu už věřit.

„Cože?" Vyhrkl jsem. Hypnotizoval jsem ji pohledem. Chci vědět víc.

„Když mě dovolíš pozvat tě na kafe a řekneš mi co se mezi vámi stalo, tak ti povím, jak o tobě hezky mluví Taehyung." Nic jsem na to neřekl. Chytil jsem Han za ruku a táhl ven. Šli jsme zrovna kolem recepce, kde na nás její kolegyně koukali divně. Han na ně jen zamávala a pokračovala semnou.

V kavárně

„Tak Povídej!" Vykřikl jsem na ni, když jsme si sedli. Han se jen zasmála.

„Nejdřív chci vědět, co se stalo. Už to vím z Taeho strany a chci to vědět i té tvojí." Položila mi ruku na tu mou a jemně ji začala hladit. Pod tím doteken jsem si vzpomněl na Taehyunga. Vždy tohle dělal.

„On ti to řekl?" Zvedl jsem k ní pohled a upřeně se podíval do kaštanových očí, krásné dívky na proti mě. (Jsem to ale egoista! xddd)

„Ano. Kookie, mě můžeš věřit. I když mě sice znáš cca hodinu možná dvě, ale chci vám dvoum pomoct, protože nerada vidím lidi se trápit." Smutně se usmála. Viděl jsem v jejích očích smutek. Ne kvůli mě a Taemu, ale její vlastní.

Pomůže mi a já jí potom také.

Usmál jsme se na ní a ona na mě. Z hluboka jsem se nadechl a začal.

„Miloval jsem ho už od doby co jsme se seznámili. Trávili jsme spolu veškerý náš čas. Byl můj a já jeho. Jednou na to přišli ve škole, že ho mám rád a snažili se mě přesvědčit, abych mu ublížil já nebo to udělají oni. Já jim místo toho nabídl, aby ublížili mě a jeho nechali. Udělali to tak..." odmlčel jsem jse, protože se mi znovu drali slzy na povrch. Han nepřestávala hladit mou ruku.
„Jenže on to tak neudělal. Když jsme spolu byli naposledy venku, tak byl jiný. Chtěl jsem se mu vyznat. On mi místo toho řekl že pro něj nic neznamenám.." Cítil jsem, jak mi vlhnou tváře. Bolest se mi vrátila.
„O-odešel jsem domu.. a-a-a on semnou.. volal na mě, ale já to ignoroval a pak jsem ho poslal pryč.." Han se zhluboka nadechla. Vstala a objala mě.

„Jungkookie.. vím jak ti je." Dala mi letmou pusu do vlasů a znovu se posadila.

„V-vážně?" Vykoktal jsem a ona přikývla.

„Tak.. slíbila jsem, že ti povím co o tobě říká Tae." Usmála se pro sebe. Asi jsou to hezké věci.

„Taehyung mi řekl toto..."

ʕ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ
Annyeong~

Jooo jsem tam já a ano jsem egoista! 😂 Chtěla jsem tam dát novou postavu, ale nikdo mě nenapadl. 😐
Snad to nevadí.. 😅