Texting//Vkook

Part fourteen

Den mi utíkal vedle Jungkooka celkem rychle. I když se na mě nijak nepodíval, nebo nepromluvil. Napadlo mě napsat mu pár textovek.

Kailien🐯: Nelež pořád ( ^ω^ )
Kailien🐯: Takže ignoruješ Jo? (T ^ T)
Kailien🐯: Tobě nevadí že jsem pár metrů od tebe? ( ͡° ͜ʖ ͡°)
Kailien🐯: Jsi zlý..
Kailien🐯: Koookieeee~
Kailien🐯: Pojď si povídat zlato~
Kailien🐯: BBy, vidím tě, takže se z toho nevymluvíš.
Kailien🐯: Sleduju tě (^_-)

Po poslední správě jsem mobil zandal a čekal na jeho reakci. Dost mě pobavil, protože byl chudák celý vystrašený. Učitelka na Matiku si toho všimla.

„Jsem ráda že jste vzhůru pane Jeone, asi vám uniklo pár informací ohledně práce co máte dělat s panem Kimem" Jungkook se na ní díval jako na zjevení a já se mu nedivím, když skoro dvě hodiny prospal.

„Vysvětlím mu to" Mile jsem se na učitelku usmál a potom se podíval na Kookieho, který nebyl dvakrát nadšený z toho že musí být semnou. Znovu si lehl. Nelíbilo se mi to, a tak jsem se rozhodl ho znovu postrašit. Napsal jsem mu papírek a loktem mu ho přisunul.

„Co mi to cpeš?" Zašeptal otráveným hlasem a já se jen pousmál.

„Já ti to neposlal.. to byl někdo ze třídy" Jungkook se začal rozhlížet po třídě. Všiml jsem si že se jeno pohled zastavil na jednom z jeho tyranů.

„Ne díky, nepotřebuji si to přečíst" Papírek nechal ležet mezi námy. Znovu si začal hlavu pokládat na lavici a já se rozhodl ho trochu popostrčit.

„Když ne ty, tak já" Řekl jsem a začal si papírek přisouvat k sobě. Jungkookovi se to samozřejmě nelíbilo a zakročil.

„Nečti si něco co není pro tebe" Chytil mi ruku a odhodil jí pryč. Nemohl jsem se smát normálně, a tak jsem se smál v duchu, protože ten výraz za to stál. Byl tak vyděšený, že si ani nevšiml že zvoní.

„Od koho to bylo?" Zeptal se mě s naštvaností v hlase a já se jen usmál.

„Já sám nevím. Kolovalo to tu" Zazubil jsem se na něj, ale asi se mu to nelíbilo. Naházel si věci do tašky a pomalu odcházel. To jsem ale vstal.

„Ty mě asi nemáš moc rád, že? Kookie~" Zastavil se a byl zticha. Měl jsem divný pocit.

„Po tom všem.. se mě ještě ptáš?!" Zvýšil na mě svůj hlas a já se skoro rozbrečel. Jeho pořád užírá ta věc?

„Koo-" Nenechal mě nic říct.

„Přímo tebou pohrdám.. si pro mě jen jeden z další týhle bandy idiotů!" Dořekl a utekl ze třídy. Stál jsem tam a cítil horké slzy na mých tvářích. Nikdy si neodpustim to co jsem udělal, ale já musel..