Texting//Vkook

3️⃣4️⃣

„Kookie. Nejsi zrůda a teď pojď. Odvezu tebe i Taeho na kakao a sušenky." Sice mi tekla krev z rtu, obočí  a nosu, ale po slově Tae se mi rozbušilo srdce. Ohlédl jsem se na místnost, kam odvedli Han. Mrzí mě to. Hwan řešil ještě něco s doktory, kteří na mě pořád ukazovali.

„Jungkookie pojď sem." Zavolal mě Hwan a já bez řečí poslechl. Došel jsem k nim. „Tady pan doktor chce vědět jestli ti nic není." Než jsem stačil odpovědět, tak si mě ten doktor začal prohlížet. Kontroloval mi zorničky, prohmatával mi žebra, prostě taková rychlá prohlídka.

„Pojď sem. Zalepím ti to obočí." Jak řekl, tak jsem udělal. Přistoupil jsem k němu blíž a nechal ho mi pomoct. Hwan tam s ním ještě chvíli něco řešil a mě poslal za Taehyungem. Nebudu lhát. Hned jakmile jsem měl svolení za ním jít jsem běžel chodbou. Doběhl jsem na její roh, rozhlédl jsem se kolem sebe a hledal. Seděl v čekárně s šálken kafe.

„Tae!" Rozeběhl jsem se k němu. Nejistě se na mě podíval a vstal. Odložil své kafe a čekal. I přes veškerou bolest jsem k němu doběhl. Celý udýchaný jsem se před něj postavil.

„Koo-" Nemohl jsem si pomoct. Nevím co mě to popadlo, ale chtěl jsem to udělat.

Taehyung's pov

Běžel zamnou. Ani se neohlédl. Za každou cenu se ke mě snažil dostat co nejrychleji to šlo, ale proč? Postavil jsem se a odložil své kafe. Když doběhl, chvíli jsme na sebe zírali.

„Koo-" Nenechal mě ani domluvit. Zarazil jsem se. Opravdu dělá to co dělá? Opravdu právě přitiskl jeho rty na ty mé?! Stál jsem jak tvrdé Y. Ten polibek. Je tak procítěný. Bez váhání jsem obmotal ruce okolo jeho pasu a přitáhl si ho k sobě. Jungkook měl svoje ruce okolo mého krku. Nejlepší moment mého života, na který čekám strašně dlouho se děje teď.
Takhle jsme tam stály asi minutu, dokud se Jungkook neodtáhl. Nechtěl jsem to přerušit, ale musel jsem.

„P-p-p-promiň! " Vykřikl a schoval si své rudé tváře do dlaní. Nespokojeně jsem zamručel a sundal mu je.

„Za co? Za to že si mi splnil největší sen mého života?" Usmál jsem se na něj. Kdyby existovalo něco roztomilejšího než je červený Kookie, tak bych si to hned koupil. Měl jsem chuť ho ulíbat a umačkat.

„J-já n-ne-vím co t-o do m-ě vj-elo." Koktal tak roztomile. Proč mi tohle dělá? Mám chuť ho umazlit. No, občas mám chutě i na něco jiného, ale tohle sem teď tahat raději nebudu. Bez dalších řečí jsem si ho přitáhl do objetí a nasál jeho vůni. Ať si kdo chce říká že nejlepší pocit na světě je mít štěstí. Pro mě bude nejlepší pocit ho mít u sebe ve svém náručí. Konec konců je to moje láska na celý život...