Jungkook je bohatý namyšlený kluk, který myslí jen na sebe. Taehyung je zase jeho pravý opak. Rád pomáhá lidem, ale je chudý. Tae si přidá Kooka na snapchatu a začnou si psát. Dokáže Tae Jungkooka změnit, nebo ho Jungkook jen sprostě využije?
#21 v...
Vzpomněl jsem si na ten den. Na ten pojebaný den, kdy jsem všechno tak podělal. A teď mám šanci, jako někdo jiný. Z nějakého důvodu mě to bolelo. Cítil jsem, jak mi znovu puká mé už tak rozbité srdce. Uběhl od toho rok, ale já ho stále miluju. Nikdy si neodpustím to, co jsem mu udělal, ale vím že to chci napravit. Chci, aby Jungkook věděl pravdu. V tu chvíli mě napadla šílená věc.
Kailien🐯: Mohu otázku? (^^;)
LittleBunny🐰: Nooo.. podle toho jakou.
Kailien🐯: Kdo byla ta osoba, co ti ublížila? (:
Doufám že mě, tedy Kailienovi trochu věří, protože to co chci udělat je šílenost.
LittleBunny🐰: Nevím, jestli bych ti o tom měl říct.
Kailien🐯: Jsme kamarádi. Vzpomínáš? (:
Tedy já jsem někdo, kdo tě miluje, ale to je teď vedlejší. Jungkook značnou chvíli neodepisoval. Asi jsem se na to neměl ptát. Rozhodl jsem se, že se dojdu vysprchovat, abych si pořádně promyslel svůj plán. Plán jménem 'Já si tě znovu získám Kookie'.
20:25
Vrátil jsem se ze sprchy a tam na mě čekala správa od Jungkooka.
LittleBunny🐰: Proč to chceš vědět?
Protože ti chci dokázat, čeho jsem schopný, abych si tě získal zpátky?
Kailien🐯: Jen tak, třeba ti budu moct nějak pomoct. (:
LittleBunny🐰: Nemám tu osobu rád. Už jsem vyslovení jeho jména se mi příčí a to s ním musím mít všechny společné práce a ještě k tomu s ním kvůli ostatním sedím..
Nevěděl jsem, že se mu až tak hnusím. I když. Mohlo mi to dojít po tom incidentu ve třídě. Pálili mě oči od slz, co chtěli ven. Bolelo mě to, ale bolest co jsem mu způsobil já musela být větší.
Kailien🐯: Takže to je ten Kim Taehyung? (:
LittleBunny🐰: Jak to můžeš vědět, tak rychle? O_O
Kailien🐯: To si zapomněl, že tě sleduju? Ale neboj. Postarám se o něj. (:
Hned po odeslání správy jsem šel k nám ven na zahradu. Nikdo nebyl doma, a proto jsem měl perfektní šanci to udělat. Došel jsem do menší kůlny, kde má táta nářadí.
„Asi jsem blázen, ale Kookie mi za to stojí." Vzal jsem si kladivo do ruky. Pohledem jsem ho přeměřil a pak si dal silnou ránu do hřbetu ruky. Projela mnou nesnesitelná bolest.
Kookie vydržel větší bolest ty NULO!
Odložil jsem kladivo a dal si ránu pěstí do obličeje. Cítil jsem na rtech tu sladko slanou chuť krve. Chtěl jsem si dát další ránu, když v tom jsem v hlavě uslyšel hlas. Jungkookův hlas.
„HYUNG! Opovaž se si ještě někdy ublížit! " Zarazil jsem se. Proč zrovna teď slyším jeho hlas?! Po chvilce jsem se probral z toho tranzu a chtěl pokračovat. Znovu jsem se napřáhl, ale zase jsem uslyšel jeho hlas, jak mě prosí o to abych přestal.
Proč mě nutíš přestat, když si přesně tohle zasloužím?!
