The story of my life (Harry Styles FF)

Kapitola 12 - Friends

,,Co tím myslíš?"zeptala jsem se ho nejistě.Doufám,že jsem zase něco neprovedla.Připadám si jako u výslechu rodičů.,,Myslím,proč si Harryho takhle...zamítla,nebo jak to mám říct?"zeptal se.Rozhodla jsem se mu dát upřímnou odpověď:,,Vím co je Harry zač.Neskočím mu na ty jeho roztomilé úsměvy,protože vím o co mu jde.Znán kluky jako je on líp než si myslíš..."řekla jsem potichu.,,Jo právě o to jde.Máš pravdu,Harrymu jde jenom o jedno,ale proč si k němu taková?",,Jaká?"zeptala jsem se zamračeně.,,Prostě,jako kdyby ti něco provedl"řekl zkoumavě.Povzdechla jsem si.,,V mé minulosti se stalo něco,kvůli čemu věř mám důvod nemít ráda takovýhle kluky"vydechla jsem.Bolelo mě o tomhle mluvit,ale chtěla jsem aby Niall pochopil mojí odměřenost.,,Chceš si o tom promluvit?"zeptal se Niall najednou lítostivě a já rychle zavrtěla hlavou.Na tohle jsem připravená ještě nebyla.,,Ne.Alespoň ne teď.Možná časem"odpověděla jsem.Věděla jsem,že on by to pochopil,ale zkrátka ještě není ta správná chvíle...

Harryho pohled:

Hned jak odešla,zůstal jsem sedět s otevřenou pusou a oči mi stále zůstávali na místě,kde ještě před chvílí stála Kate.Jednak mě zarazilo Katino chování a jednak mě naprosto dostal ten pohled na ni jen v županu.Byla tak roztomilá,dokonce i nenamalovaná a rozcuchaná.Co to kecáš?Vzpamatuj se!Nemá mě ráda,ale já nechápu proč...Třeba to jenom tak říká,že by se se mnou nevyspala.Jo,tak to určitě je,jenom si hraje na nedostupnou.Stejně ji dostanu,ostatně jako každou.

Pohled Kate:

Uběhl týden a já jsem tu vážně šťastná.Ještě jsem ale nepoznala toho Zayna,což mě trochu znepokojuje.Harry se mi vyhýbá.Nedokážu říct,že jsem šťastná,tohle jsem nechtěla.Ale s El a Dan jsme kamarádky.S Perrie taky,zjistila jsem,že je tak trochu rebelka.Louis je takovej debil,samozřejmě v dobrém slova smyslu.Liam je taková hlava téhle party a Niall je můj nejlepší kámoš.Přijali mě jako servírku v blízké cukrárně.Pracuje tam i Perrie.Připadám si tam trochu jako v 2 $ocky,ale jsem ráda,že je tu se mnou.,,Kdy už mi představíš toho Zayna?"zeptala jsem se Perrie.Vážně mě zajímalo kdo to je.,,Abych byla upřímná,sama nevím kde je.Týden jsem ho neviděla,ale napsal mi že je vpohodě.Stejně se mi to nezdá"přiznala u a nandavala si na tácek objednané dortíky.,,Určitě bude vpohodě"ujistila jsem ji.,,Snad jo"nejistě se usmála.Po práci jsem chtěla jít domů,jestli se to tak dá říct,ale pak jsem procházela kolem mostu a dostala nápad.,,Perrie,prosimtě máte tady někde drogerii?"zeptala jsem se ji nenápadně.,,O ulici dál"ukázala.,,Musím si ještě něco koupit,ale pak příjdu"ujistila jsem ji.,,Dobře,vyřídím to ostatním.Rozloučila jsem se s ní a zamířila si to rovnou do drogerie.Prodírala jsem se regály a pak to našla.Spreje.Koupila jsem si jeden bílej a jeden černej.Prodavačka na mě koukala trochu divně,ale nechala to být.Šla jsem potichu k mostu.Už byla tma,což tomu dodávalo vzrušující efekt a lampy osvětlovali šedou začouzenou stěnu.Měla jsem na sobě staré rifle a šedou mikinu,takže mi vážně nevadilo,že budu celá od barvy.Nasadila jsem si kapucu a vlasy dlouhé vlasy schovala do ní,nechci to mít až na nich.Protřepala jsem sprej a přemýšlela.Byl to most přes koleje,ale na kilometry daleko nebyla vidět žádná vlaková stanice.Graffiti mě vždycky lákali a párkrát jsem to už zkusila,ale ne nic moc velkýho.Bylo to pro mě umění.Policajti mě ještě nikdy nechytili,i když jednou jsem měla takovou honičku,naštěstí mě nechytli.Jednou jsem dokonce byla se Susie...Při vzpomínce na ní,mě napadlo,co mám vysprejovat.Začala jsem základem,potom to vybarvila,nastínovala a trochu ozdobila.Nakonec jsem se kochala svým výtvorem a musím říct,že to nebylo vůbec špatný.Friends.Přesně tohle je můj momentální smysl života,který miluju.Sice se od základu změnil,co jsem nasedla na vlak,ale rozhodně stojí za to.Vyndala jsem si z kapsy mobil a vyfotila si to.Třeba se zeptám Perrie,jestli by příště nešla se mnou.Myslím,že ona by klidně šla.,,Wow.Tak to je dost dobrý"uslyšela jsem za sebou sametový hlas a já se lehla a pomalu otočila...