The story of my life (Harry Styles FF)

Kapitola 28 - Záchrana

1.Rock Mafia feat.Miley Cyrus -The Big Bang

Stuhla jsem a zrychlil se mi dech.Zase,už zase tu nejsem sama.Nevím jestli chci vůbec vědět,kdo tu ještě je.Nechci dopadnout jako minule,zase okradená a tetokrát by mi nepomohl žádný Harry.Zůstala jsem sedět co nejtiššeji a doufala,že mě neuvidí.Dřív mi tolik nezáleželo na svým životě.Ještě když jsem sem přijela jsem si přišla silná a nebála se.Ale teď?Bojím se.Najednou mám o něco větší chuť k žití.Nechápu to,tohle všechno že by dokázal jedinej kluk?Zase už je tma,je to všechno jako když jsem sem přijela a Harry si ke mě přisednul.Ale tohle není Harry,jeho přítomnost bych poznala na míle daleko.Napjatě jsem čekala,co se stane.Po chvíli ticha jsem se podívala za strom,jestli už je opravdu pryč,ale to jsem neměla dělat.Pohledem jsem sklouzla po tváři,vůbec ne ošklivýho,celkem mladýho kluka.Ovšem celý jeho vzhled kazil nechutný a oplzlý úšklebek.Chtěla jsem křičet,ale pak mi došlo proč vlastně?Zatím mi nic neudělal.Upřeně jsem mu zírala do očí a čekala,co z něj vypadne.Najednou se na mě natiskl a přitlačil ke stromu a já hlasitě polkla a srdce se mi rozbušilo.

,,Co chceš?"sykla jsem po něm.A dost!Odmítám se ho bát.On se jen ušklíbl a naklonil se mi k uchu.

,,Tebe"zašeptal a já se zachvěla.Tohle nedopadne dobře.Bože proč já?Proč mán takovou smůlu zrovna já?

,,Zapomeň"odsekla jsem.Nechci vypadat,jako nějaká hysterka,co hned bude prosit o život.Silně jsem ho udeřila do hrudi,abych ho odstrčila.On ustoupil asi o dva kroky,ale pak mě přitiskl ještě silněji o kmen stromu.

,,Když to nepude po dobrym,pude to po zlim"chytil mě jednou rukou pod krkem a druhou mi přesunul na zadek.Asi budu zvracet.Nikdo,ještě nikdo,mi nepřipadal tak nechutnej jako on.Zvedla jsem ruku a chtěla mu dát pěstí,což se mi taky podařilo.Ale upřímně myslím že moje ruka to odnesla víc něž jeho tvář.Jeho stisk na mém krku zesílil a já zalapala po dechu.

,,Tos neměla dělat"zasyčel a natáhl ruku.Oči mi začínali slzet a já si uvědomila,že tohle není jako minule.Tentokrát tomu klukovi de o víc než jen o batoh,chce mě.Snažila jsem se dát co nejmíň na jevo,jak moc teď zoufalá sem.Zavřela jsem oči a čekala na ránu,kterou jsem každou chvíli měla dostat.A taky dostala.Ale nedal mi facku jak jsem čekala,rovnou pěstí,přímo do mého oka.Sykla jsem bolestí,protože měl vážně sílu.Podlomili se mi nohy a já sjela po kmenu stromu a zem.Byla jsem naprosto slabá a zlomená.Jen jsem čekala,co příde dál.Tentokrát jsem slzám dala volný průběh a nechávala jsem je stékat po tváři.Dala bych cokoli,být teď doma.Doma s Harrym a ostatníma.Tek kluk stál stále přede mnou a napřáhl nohu.Chce mě znásilnit,nebo zabít,protože to zabití by mi bylo milejší.Chystal se mě kopnout a já zavřela oči,ať už to mám za sebou.Ale nic nepřišlo.

Harryho pohled:

Před hodinou:

Právě mi řekli,že poslední letadlo do New Yorku právě odletělo.Nemůžu tomu uvěřit.Nechal jsem jí odejít.Bože,já sem vůl.Kdybych jí jenom nenechal odejít?Najdenou jako by ve mě něco chybělo.Cítím prázdnotu,jakou ještě nikdy a o té bolesti a srdci ani nemluvě.Proto je lepší se nezamilovat.A já blbec si myslel,že třeba jí na mě třeba taky záleží,ale zmýlil jsem se.A i přes to všechno jí pořád miluju,no nejsem já blbec.Jel jsem domů a po cestě domů jsem z okýnka uviděl park.Zaparkoval jsem a vystoupil,ještě se mi nechtělo domů.Došlo mi,že tohle je park,kde jsme se s Kate seznámili.Ona se prala s tím zlodějěm a i když měl zbraň,odmítla mu dát svůj batoh.Jak odvážná je.Procházel jsem se mezi stromy a přemýšlel.Prostě zapomenu.Bude to lehký,vyženu ji z hlavy a zapomenu.Co si to namlouvám,bude to těžký a potrvá to,ale nic jiného mi nezbývá.Sakra,chybí mi už teď.Naštvaně jsem kopnul do kamínku,když vtom jsem uslyšel klučičí řev.

,,Když to nepude po dobrym,pude to po zlim"řval.Neváhal jsem a rozeběhl se po tom zvuku.Zastavil jsem se,pár metrů před stomem,kde jsme s Kate předtím seděli spolu.Uviděl jsem dvě postavy,opřené o strom.Byla to holka a kluk,očividně si mě ani nevšimli.Pak se,ale stalo něco,z čehož mě zamrazilo-ten kluk chytil holku pod krkem a ona mu dala ránu do nosu.Wow,ta si troufá.On ustoupil,ale pak řekl:

,,Tos neměla dělat"a dal jí pěstí.Jakmile to udělal,začalo to ve mě vřít a já se rozeběhl.Mlátit holku,je vážně pod úroveň,nechápu jakej hajzl něco takovýho dokáže.

,,Ty hajzle"zasyčel jsem,když jsem stál až u něho.Zrovna napřahoval nohu,aby jí kopl.To je ale kretén.Otočil se a hned jak mě uviděl,oči se mu zúčili.Očividně se mě lekl.Byl asi o hlavu menší než já a troufnnu si říct,že kdybych chtěl,mohl bych mu pěkně zdeformovat ksicht.Napřálhl jsem se a udeřil ho co nejsilněji do obličeje.On vykřikl bolestí,nad čímž jsem se pousmál a neváhal a vrazil mu další.Dopadl na zem a já do něj co nejsliněji kopl.A znouvu a znovu...Byl sem tak naštvanej a z části jsem si na něm vybil i svůj vlastní vztek.Z transu mě vyrušil vzlyk,dívčí vzlyk.Podíval jsem se tím směrem a přestal kopat do toho kluka.Seděla tam pod stromem malá osůbka,hlavu složenou v kolenech a plakala.Naposledy jsem se otočil na toho kluka.Zvedl jsem ho za kapusu a zasyčel:

,,Máš štěstí,že je tu ta holka.Jinak bys dopad mnohem,mnohem hůř"zamračil jsem se a sledoval,jak mu kapky prudy krve tečou z nosu.Pustil jsem ho a on bez rozmyšlení začal kulhavě zdrhat.Zase jsem uslyšel to tiché vzlyky.Popošel jsem k tý holce a pohladil ji po vlasech.Chudinka.Měla stále sklopenou hlavu v kolenou,ale troufnu si říct,že je ještě mladší než já.Ten patchant!

,,Neboj zlato,to bude dobrý"hladil jsem ji dál po vlasech a klekl si k ní.Ona najednou přestala a já si oddychl.Nemám rád když holky brečí,znervózňuje mě to.

,,Harry?"špitla a já se zamračil.Od kud zná moje méno?Pomalu zvedla hlavu a já až teď uviděl tu nejkrásnější tvář osoby,kterou bych tu čekal nejmíň na světě...

,,Kate?"

Tenhle díl nic moc :/ ale pristi dil bude legendarni slibuju!!! :D Komentujte votujte a hlavne ctete dal :3 :*