The story of my life (Harry Styles FF)

Kapitola 11 - Nezlomí mě

,,Tak pomůžeš mi?"podívala jsem se na Louise psíma očima.,,Jasně!Já jsem pro jakoukoli špatnost"ďábelksy se usmál.,,Přesně!Ale jsi si jistý,že to ten telefon nezničí?"zeptala jsem se nejistě.,,Neboj,stejně má ještě dva"ujistil mě a já ne něj vykulila oči.,,Dva?!Já si do jednoho ani nemůžu dobýt kredit a on má dva?!"vyjíkla jsem.Louis se jen smál.,,No nic.Tak jo..." položila jsem Harryho mobil na stůl.Musím uznat,že si vybral dobře.Černý apple,nejnovější verze.Trochu mi ho je líto,ale snad se nerozbije.Vzala jsem do ruky šlehačku a postříkala s ní celý displej jeho mobilu.Nešetřila jsem a na hoře šlehačky na telefonu jsem udělala ještě malou šlehačkouvou kytičku.,,Páni,mohla bys dělat v cukrárně víš?"smál se Louis a já protočila oči.,,Jdu ho tam vrátit"oznámila jsem mu a šla do obýváku.Pomalu a potichu jsem našlapovala,aby mě neviděl,ale očividně byl stále zhypnotizovaný televizí.Došla jsem k němu a dávala pozor,aby šlehačka nezklouzla dolů.Položila mu telefon na opěradlo křesla k němu a po špičkách jsem se vrátila zpátky do kuchyně a pak si oddychla.,,Tak co?"zeptal se Louis nedočkavě a já se usmála.,,Neviděl mě"špitla jsem.,,Můžu?"zeptal se mě a já přikývla a kousla se do rtu.Snad to klapne.Louis zvedl svůj mobil a hledal v kontaktech Harryho.,,Volám"šeptl a klikl na zelené tlačítko v mobilu.Naznačila jsem rukou aby šel za mnou a šli jsme k obýváku.Nenápadně jsme si stoupli doprostřed dveří,když Harrymu začal zvovit telefon.Modlila jsem se aby to vyšlo.Ostatní v místnosti tomu nevěnovali pozornost,vlastně ani sám Harry.Bez toho aby odvrátil zrak od televize se natáhl pro mobil,stiskl tlačítko pod displejem a přiložil si ho k uchu.,,Hal-"zasekl se.Liam,Niall,Perrie,EL i Dan se na něho nechápavě podívali a já s Louisem jsme zadržovali smích.,,Co to kurva-?!"vyjekl Harry a podíval se na svůj mobil od šlehačky.Jakmile se otočil a já vyděla jeho výraz,nevydržela jsem to a vybuchla smíchy.Louis to nevydržel a začal se smát se mnou.Harry na nás zmateně zíral a pak si utřel ucho.Měl šlehačku úplně všude,ve vlasech v uchu i trochu na rameni.,,No fuj mám šlehačku až v mozku!"začal se Harry utírat,křičet a já se rozesmála ještě víc.,,V jakym mozku?!"smál se i Louis.Harry se na nás zamračně díval a když i ostatní pochopili co se stalo smáli se taky.,,Do prdele Kate proč?!"začal křičet a utírat si tvář.Přistoupil blíž ke mně a já viděla v jeho očích hněv.,,Myslím,že víš za co"nadzdvihla jsem obočí a nepřestávala se usmívat.Harry výraz se změnil na chápavý,ale stejně se mračil.,,O co jde?"vložila se do toho Dan.,,Vlastně o nic...akorát Harry když mě včera odnášel do pokoje-mimochodem na tý zemi bych se možná vyspala radši-mě Harry svlíknul rifle a pak usnul vedle mě.Ale teď mě omluvte,půjdu se umejt,jelikož jsem se dva dny nemyla,teda až v tomhle hradu najdu koupelnu"zasmála jsem jen tak jako by nic.Neviděla jsem důvod jim to neříct.Rychle jsem odkráčela,abych nemusela poslouchat jejich názory.Koupelnu jsem si ještě ze včera pamatovala a tak jsem do ní vešla.Zamkla jsem za sebou a přešla blíž k...vaně?!Nemůžu uvěřit že mají vanu.My jsme ji doma neměli,jenom sprchu.Vlastně od nich by se to dalo čekat.Ale kde vzali tolik peněz na tuhle vilu?Musím se jich na to zeptat.Zapla jsem horkou vodu a sedla si na ní.Čekala jsem až se napustí do tříčtvrtiny a pak přidala studenou.Když byla voda tak akorát,svlíkla jsem se a pomalu se ponořila do vany.Páni!Po těch 3 dnech to byla fakt slast.Jen tak jsem tam ležela asi půl hodiny,no klidně bych to vydržela i několik hodin,kdyby voda nevystidla.,,Kate,neuptopila si se?"uslyšela jsem Liama.,,Ne,ještě žiju!"zakřičela jsem na něj a začala si mýt hlavu a tělo.Nakonec jsem vypustila vanu a vylezla jsem.Tělo mi ovál chlad,tak jsem kolem sebe obmotala bílý ručník.,,Nebude vadit,když si půjčím župan?"zakřičela jsem.Bylo mi blbý je takhle využívat.Bydlení,jídlo,oblečení...neměla bych je takhle okrádat.Musím si co nejdřív najít práci a nějaký menší byt.,,Ne klidně si puč můj Kate.Ten růžovej na věšáku u umyvadla"ozvala se Perrie.Sáhla jsem po něm ovinula se do něj.Jelikož se mi nechtělo oblělékat do toho špinavého oblečení.Šla jsem dlouhou chodbou do obýváku,ale zastavila jsem když jsem uslyšela hlasy.Potichu jsem naslouchala co říkají...,,Harolde jak sis mohl dovolit jí svlíknout?!"křičel Liam.,,Diť o nic dejde"uslyšela jsem Harry a já dostala znovu vztek.,,Harry,tohle nemůžeš.Kate je naše nová kamarádka a záleží mi na ní.Nechci abys jí jako ty to děláš obvykle,zlomil srdce..."řekla El a to už jsem se do toho musela vložit.,,Tak toho se bát nemusíte"vkročila jsem do místnosti.Jejich pohledy se na mě upřeli a vypadali trochu překvapeně,když mě viděli jen v županu,ale to mi momentálně nevadilo.,,Perrie díky za župan"mrkla jsem na ní a ona přikývla.,,Ale teď aby jsme si to ujasnili...nikdy,opakuju nikdy nebudu nic mít s Harrym a on mi v žádném případě srdce nezlomí.Vím,co je zač,takže ohledně toho se bát opravdu nemusíte.Jsem tu vážně jen nachvíli a kdybych vám tu vadila,klidně půjdu pryč.Ale tohohle se bát opravdu nemusíte."dokončila jsem svoji upřímnou řeč a oni na mě překvapeně zírali.Hlavně Harry.Díval se na mě s překvapením,ponížením a žeby i...zklamáním?Ale já jsem prostě člověk,co narovinu řekne,co si myslí.Ano,většinou to vede k strapnění,nebo hádkám,ale já prostě taková jsem.Mysela jsem to vážně.Nikdy nenechám kluka,aby mě zlomil.Stejně ho zkoro neznám,ale už teď mi bylo jasné,že nsbudu jeho další oběť.Otočila jsem se na patě,šla jsem přímo do svého pokoje a rozhodla se,že musím nachvíli musím vypadnout.Vzala jsem si na sebe čisté věci z batohu:nátělné potrhané rifle,obyčejné bílé tričko a černou koženou bundu.Do kapsy jsem si dala mobil a sluchátka a vyšla z pokoje.,,Jdu se projít"zakřičela jsem do prázdna a ani nečekala na odpověď a zavřela za sebou dveře od hlavních dveří.Ani jsem nevěděla kam mám namířeno,ale prostě jsem šla,potřebovala jsem si pročistit hlavu.Došla jsem do nějaké malé cukrárny.Od snídaně mi oddocela vyhládlo,tak jsem si tam šla na chvíli sednout.Bylo to tu hezké,útulné.Objednala jsem si kousek čokoládového dortu a šla si s ním sednout ke stolku.Nebudu lhát...ale při jídle jsem hrozný prase,jelikož se celá vždycky zapatlám.Dávala jsem si pozor,abych se moc neumazala,ale myslím,že celkem zbytečně.,,Ahoj.Co ty tady?"uslyšela jsem za sebou povědomý hlas.Otočila jsem se a uviděla blonďáka s modrýma očima,jak se na mě usmívá.,,Ahoj Nialle.Šla jsem kolem a dostala hlad"odpověděla jsem.Niall se na mě podíval a rozesmál se.Hned jsem pochopila čemu.,,Budu hádat,mám čokoládu,až za ušima co?"zeptala jsem se ho s úsměvem.,,Jo úplně všude.Počej otřu ti to"řekl a přisedl si ke mně.Vzal ubrousek,co jsem k tomu dostala a začal mi utírat obličej.Do očí mi hned padly jeho modré oči,vpíjící do těch mých a stále se usmíval.Větší sluníčko jsem nepoznala.Když mě utřel,zkoumavě se na mě podíval.,,Nechceš mi něco říct?"zeptal se mě a já nechápala kam tím míří...