The story of my life (Harry Styles FF)

Kapitola 10 - Začínám znova

Nakráčela jsem až k němu.Nahodil nechápavý výraz,čímž mě naštval ještě víc.Chytla jsem ho za vlasy a výhružně jsem se na něho podívala.,,Co zas?"zamračil se a to už jsem ho tahala za kudrlinky ven z místnosti.,,Bacha na vlasech si zakládá.Hlavně ho moc nerozdrbej!"smála se Perrie a ostatní s ní.,,Au au au au!"bylo jediné na co se Harry zmohl když jsem ho vytáhla do vedlejší místnosti.,,Můžeš mi laskavě říct,kde mám rifle?!"podívala jsem se na něj a čekala na odpoveď.Věděla jsem že není žádnej svatoušek,ale svlíknout mě by si snad nedovolil,kdybych o tom nevěděla.Nebo jo?,,To sis toho všimla až teď?"rozesmál se a já to nevydržela a bouchla pěstí do jeho hrudě.Řekla bych že to s ním nic neudělalo,ale o dva kroky couvl a zamračil se.,,Ty rifle vypadaly fakt nepohodlně..."řekl a povolil zamračený výraz a změnil se na pobavený.,,Tys-mi-svlíknul-rifle?!"začala jsem pištět jako pominutá.Tohle si ke mně ještě nikdo nedovolil.,,O nic nejde.Můžeš bejt ráda,že sem tě jenom svlíknul"mrkl na mě.,,Si debil Harry"zamumla jsem,vzala si batoh a šla do svého nového pokoje.Zabochla jsem za sebou dveře a hledala svoje rifle.Nakonec jsem je našla pod postelí a oblíkla si je.Budu si muset nakoupit nové oblečení.Ten je tak neuvěřitelnej.Prej můžeš bejt ráda,že sem tě jenom svlíknul.Idiot.Kluci sou stejně jenom uchylové.Ale počkej Harry,na tebe taky dojde.Ďábelsky jsem se ušklíbla.Vždycky,zpravidla vždycky když mi někdo něco provede,vrátím mu to.Už na základce to o mně každý věděl od toho dne...

Flashback:

,,A k tabuli půjde...Kate Swan"řekla evidentně potěšeným hlasem učitelka matiky.Všichni si oddychli a já jsem protočila oči.Rovnice na tabuli nebyla vůbec lehká a já si byla jistá,že to měla na mě připravené.,,Hezky začni,já si jenom pro něco skočim do kabinetu"škodolibě se na mě usmála a podala mi křídu.Jak já tyhle učitelky nenávidim!A jsem si jistá,že ani oni mě nemají dvakrát v lásce.Neochotně jsem křídu vzala do ruky.Odešla a já začala.Takže tohle třeba vykrátíme,tohle vydělim timhle,tohle odečtu....Prostě jsem tam jen tak sčítala a krátila podle libosti.Nepotřebovala jsem si vylepšit známku,takže mi bylo upřímě fuk co počítám.Najednou jsem ucítila na zadku něčí ruce a na krku něčí dech a pak mi dokonce sáhl na prsa.Otočila jsem se a tam stál Mike-třídní děvkař-a gebil se.Celá třída se smála a já si připadala jako debil.V tu chvíli jsem si uvědomila,že nikdo nemá právo se mnou takhle zacházet.Nikdo.Nejsem hračka a jiné holky by to možná i chtěli,ale já rozhodně ne.Co si o sobě myslí?Sebrala jsem v sobě veškerou svoji sílu a napřáhla nohu.Ještě jsem se naposledy podívala do jeho vysmívajících se očí a pak udeřila.Silně jsem ho kopla kolenem do rozkroku.,,Ty kurvo!"vykřikl a svalil se na zem.Ostatní se přestali smát a jejich pusa se otevřela dokořán.Hrdě jsen došla k učitelčinýmu stolu a přečetla si výsledek z knihy:Pomůcky pro učitele.Vsadím se,že učitelka by výsledek sama bez toho nevěděla.Rychle jsem ho opsala na tabuli a šla si sednout.,,Miku co se tady válíš po zemi?"ozval se třídou učitelky pronikavý hlas.,,J-já sem jenom..."koktal.,,Ty si se jenom válel před tabulí.Okamžitě se posaď a žakovskou na stůl"vřískala a Mike mě zavraždil pohledem.Třída vybuchla smíchy a já s ní.,,Dobře ty!"ozvala se vedle mě a nastavila dlaň na plácnutí.Plácla jsem si s ní.,,Díky Susie."

Při vzpomínce na ní se mi rozbušilo srdce a do očí se mi nahrnuli slzy.Rychle jsem je otřela a rychle přestala myslet na minulost a na bolest,která se mi začínala vracet.Teď jsem tu.V Londýně a začínám znova.Šla jsem dolů do obýváku.Všichni se váleli na gauči a koukali na telku.Nevšimli si mě.Trochu se divim,že tu ještě leží ty lidi z včerejší párty.,,To vám tu ty lidi nevaděj?"zeptala jsem se jich a oni si mě konečně všimli.Podívala jsem se na Harry ho a ten se na mě usmíval.Zaťala jsem pěsti a vražedně jsem se na ěj podívala.,,Nemyslim si,že je odsud dostaneme před odpolednem"povzdychla si Dan a ostatní souhlasně přikývli.,,O co,že já to dokážu?"zeptala jsem se jich s úšklebkem.,,Klidně se s tebou vsadím,ale o co?"ozval se Niall a ukázal svůj roztomilý usměv.Úplně z něj září pozitivní energie.,,Třeba o..."přemýšlela jsem,,...o pizzu!"napadlo mě a usmála jsem se.,,Platí."podal mi ruku Niall..,,Máte píšťalku?"zeptala jsem se.,,Možná támhle v tom šuplíku"ukázal Liam na stolek s šuplíky naproti gauči.Chvíli jsem se v něm hrabala a nakonec jednu našla.Malá kovová a přesto hlasitá.,,Lidi,zacpěte si uši"poručila jsem jim a oni na mě jen zírali.Zbluboka jsem se nadechla a začala pískat na píšťalku,co nejvíc jsem mohla.Liam,Niall,El,Dan,Harry a Louis si okamžitě zacpali uši,zatímco Perrie mi tleskala.Lidi se začali zvedat ze země a chytat si bolestí hlavy.Začala jsem běhat po baráku a křičet:,,Tááák lidi!Vstáváme!Budíček!Jestli tu nebydlíte,támhle jsou dveře."Lidi začali mumlat urážky,což jsem ignorovala a navigovala je ke dveřím.,,Takže?"usmála jsem se spokojeně a podívala se na Nialla.Ten se mračil,ale stále se usmíval.,,Mám u tebe pizzu"mrkla jsem na něj a on si povzdychl.,,S tebou se sázet,to je zaručená prohra co?"řekla Perrie s úsměvem.,,Jop"usmála jsem se.,,Nevadí,když se nasnídám mám docela hlad"zeptala jsem se nejistě.,,Jasně,jen si tam něco najdi,už víš kde sou lupínky"mrkl na mě zase Harry.Protočila jsem nad ním oči a o se zasmál.Ten mě tak štve.Došla jsem do kuchyně a otevřela ledničku.Uviděla jsem tam šlehačku a hlavou mi proběhl nápad.Vzala jsem ji a popošla k obýváku.Všichni koukali na Dva a půl chlapa a smáli se.Podívala jsem se na Harryho.Měl za sebou mobil a to se mi náramě hodilo.Popošla jsem po špičkách ke gauči a doufala,že si mě nevšimne.Rychle jsem vzala mobil a odplížila se zpátky do kuchyně.Vydýchla jsem,když jsem zjistila,že si mě vážně nevšimli.Ale koho o to požádat?El s Dan by do toho nešli.Liam je takový starostlivý,takže ten taky ne a Niall je takový sluníčko,takže to je to samý.Takže Louis nebo Perrie.Louis mi příjde jako takovej vtipálek.,,Louí?"řekla jsem co nejvlídnějš jsem uměla.,,Jo?"otočil hlavu na mě.,,Mohl bys sem jít prosím?"udělala jsem psí oči.On se usmál,vstal a šel za mnou.Ještě jsem stihla vidět Eleanor,jak si mě podezřívavě prohlídla,ale nakonec se zase otočila a koukala a televizi.Musela jsem se nad tím zasmát.,,Co potřebuješ?"zářivě se a mě usmál.Uchichtla jsem se.,,Něco bych od tebe potřebovala..."