Kuroshitsuji yaoi adventní kalendář

8. prosinec

AN: Omluvte mne, ale musím se jít pomodlit, jelikož už zase vydávám něco, co může sloužit jako silný podkladový materiál k tomu, abychom s Tobym skončili v pekle...

Sebastian Michaelis - Toby aka gore-whore

Ash Landers - já

Rozhlížel se po lidech, kteří se dnes rozhodli navštívit výstavu v Křišťálovém paláci. Bylo jich tady skutečně moc. Možná až přespříliš. Stál vzpřímeně po pravici královny, jež se rozhodla zase po dlouhé době ukázat na veřejnosti, a upřímně, vážně jej to nebavilo. No, alespoň se nemusel mačkat mezi těmi nečistými kreaturami... Sotva se ale začal tímto argumentem utěšovat, uvědomil si, že na pozemek výstaviště právě vkročilo něco mnohonásobně víc znečistěného, než ubozí smrtelníci. ,,Démon," zavrčel si pro sebe a okamžitě mu bylo jasné, s kým má tu čest.

Sebastian Michaelis následoval svého pána ke Křišťálovému paláci, kam společně mířili. Celou dobu byl ale podmračený a tak nějak se neustále rozhlížel okolo sebe, mezi ty davy lidí; cítil totiž, že se někde poblíž nachází anděl a bylo mu naprosto jasné, kdo ten anděl asi je. A to vědomí, že někde poblíž je Ash Landers, se mu vůbec nelíbilo.

Přemýšlel, jestli s tím má něco udělat... Třeba poslat někoho, aby se toho démona zbavil. Ale nenapadal jej nikdo vhodný pro tento úkol, takže si hlasitě povzdechl, jelikož mu došlo, že to stejně zbude na něj. Po očku pohlédl po královně, a když viděl, že se momentálně i docela baví a že v okolí není nic a nikdo, co by ji mohlo ohrozit na životě, rozhodl se vypařit s cílem najít démona a nějak jej odsud vystrnadit... I když zatím nevěděl jak... Ale, to plánoval vymyslet po cestě.

Začínal být trochu nesvůj, když cítil, že se k němu Landers přibližuje; mladý Phantomhive navíc narazil na někoho, koho znal a dal se s ním do řeči, tudíž zůstali stát na místě. Sebastian chvíli vážně uvažoval o tom, že vezme Ciela do náručí a řekne mu, že odtamtud musí vypadnout, ale nakonec změnil názor. Přece se s jedním pitomým andělem dokáže vypořádat...

Ladně si to procházel davem, přičemž se obratně vyhýbal všem lidem i různým klevetícím skupinkám, ruku položenou na jílci svého kordu. Jakmile zahlédl démona v davu (Spíš dřív cítil jeho nečistou přítomnost.), zle se ušklíbl a schválně přidal do kroku, takže nakonec od něj stál asi dobrého půl metru. ,,Ale, ale, pejsek se nám rozhodl podívat na výstavu... Ale nějak ztratil vodítko a svého pána," prohlásil místo pozdravu.

Věnoval andělovi vražedný pohled a pak se rozhlédl; vážně, Ciel mu zmizel někde v davu; a z toho zrovna radost neměl. Ale, když už nic jiného, měl alespoň Landerse tady naproti sobě, což jej trochu uklidňovalo v tom ohledu, že minimálně od něj jeho pánovi momentálně žádné nebezpečí nehrozí.

,,To by se mělo napravit. Takovéhle neposlušné divé zvíře by se nemělo volně pohybovat mezi lidmi," pokračoval s pobaveným úšklebkem a ještě o kousek se přiblížil, přičemž si ale dával sakra velký pozor, aby na sebe nepřitáhl moc pozornost, jelikož vážně nepotřeboval asistenci profesionálních čumilů.

Musel se přemáhat, aby Ashovi jednu nevrazil. Tyhle jeho kecy jej tak... Štvaly, hodně slušně řečeno. Ale, pořád zůstával zticha a jen anděla mlčky a s výhružným výrazem sledoval, protože kolem nich bylo zkrátka moc lidí na to, aby mu to mohl nějakým způsobem vracet.