Kuroshitsuji yaoi adventní kalendář

19. prosinec

Claude Faustus - Toby aka gore-whore

Grell Sutcliff - já

Otráveně zamručel a musel se hodně ovládat, aby nenakopl nejbližší věc v jeho dosahu. Už strávil asi tři hodiny v Londýně a stejně pořád nemohl najít to, co hledal... Respektive toho, koho se mermomocí snažil najít. ,,Kdepak je můj drahý Sebík?" zafňukal utrápeně, rozhlížeje se na všechny strany. Chtěl se totiž démona zeptat, jestli by s ním nešel na takové menší rande, jenže se mu před nějakou dobou ztratil v ulicích (Nebo spíš před ním záměrně prchl, ale to si Sutcliff odmítal přiznat.), přičemž jej od té doby nezahlédl. Jak tak, částečně zdrceně a částečně rozčíleně, pochodoval ulicí, povšiml si osoby stojící zády k němu na druhé straně ulice; vysoký štíhlý muž s tmavými vlasy oděn do drahého obleku. ,,Sebbyyy!" zaječel na celé kolo a vrhl se po oné osobě. Málem sice vletěl pod kola jednomu kočáru, ale naštěstí se mu na poslední chvilku vyhl, a pak už mohl spokojeně sevřít domnělého Michaelise v těsném objetí.

Úplně to v něm hrklo a dostal okamžitě chuť tu osobu, která se po něm tak hulvátsky vrhla, praštit něčím po hlavě; zaprvé za to, že mu takovým morbidním způsobem narušuje osobní prostor a zadruhé proto, že si ho ten někdo evidentně pletl s Michaelisem. A když se s vražedným výrazem otočil, aby se podíval, s kým že má vlastně tu čest, zjistil, že na něm ještě navíc visí nějaký přiblblý shinigami. Claude musel uznat, že měl vážně zase náramně "šťastný" den; nejdřív ho Alois seřve, a pak vykopne do města, ať jde sehnat všechny možné pitomosti, a pak tohle.

Překvapeně zamrkal na démona a na okamžik na něj zůstal nezdvořile zírat s otevřenou pusou, ale pak se rychle odtáhl, přičemž měl ve tváři vepsaný omluvný výraz. ,,Ehm... Omlouvám se. Jsem si vás s někým spletl... S někým opravdu úžasným, překrásným a neskutečně sexy..." Zamyslel se nad Sebastianem, div že mu neukápla k zemi slina, jak si v mysli představoval polonahého sluhu Phantomhiveů. Nakonec se ale přenesl zpátky do reality a až teprve tehdy si konečně pořádně prohlédl Faustuse. ,,Hmmm," zamručel spokojeně, olizuje si rty. ,,Ale vy taky nevypadáte nejhůř~."

Nasadil výraz stylem "to jako vážně" a pak si na oplátku důkladně prohlédl shinigamiho před sebou. No, ačkoliv dost nerad, musel v duchu uznat, že rudovlásek nevypadal až tak špatně. ,,Tak to děkuju," vyjádřil se polohlasem ještě k tomu předchozímu komplimentu a ušklíbl se. "Nevypadal nejhůř" oproti Sebastianovi. Wow. Hned měl lepší den.

,,Ne, ne, tak jsem to nemyslel," zavrtěl rychle hlavou, protože mu vzápětí došlo, že svůj kompliment nesestavil zrovna nejlíp. ,,Víte, ono se těžko srovnává, když máte dva lidi a každý je zajímavý svým vlastním způsobem... Sebík je prostě takový elegantní a uhlazený... Ale vy... Působíte tak tajemně, odtažitě, nedosažitelně, chladně... Což je svým způsobem neskutečně přitažlivé," odpověděl, a pak si potichu pro sebe dodal: ,,Ale neexistuje žádný muž, kterého bych nedokázal svést." A bylo mu úplně jedno, že právě takový Michaelis jej odmítá, bůh ví jak dlouho.

Založil si ruce na prsou a dál se tvářil rádoby nezaujatě, ačkoliv někde uvnitř jej to, co rudovlásek říkal, i tak trochu těšilo. Vlastně, jemu snad ještě nikdy nikdo nějaký pořádný kompliment nesložil... ,,Je to sice opravdu moc hezké, co mi tu říkáte, ale pořád ještě jsem nějak nepochytil vaše jméno," poznamenal a posunul si brýle na nose.

,,Oh, Grell... Sutcliff. Ale pro vás klidně jen Grell," natáhl směrem k démonovi ruku a pokusil se roztomile zamrkat. Prvně uvažoval, že by dodal, že mu klidně tmavovlasý může říkat i nějakou roztomilou přezdívkou, ale nakonec to radši zavrhl. Přece jenom, pořád nevěděl, jestli tenhle démon není stejně nesbalitelný jako Sebastian. Ale upřímně doufal, že ne, protože se mu zamlouval každým okamžikem čím dál tím víc.