Kuroshitsuji yaoi adventní kalendář

11. prosinec

Sebastian Michaelis - Toby aka gore-whore

Charles Grey - já

Doširoka otevřel pusu a celý ho tam najedenkrát bez problému strčil. ,,Hmmm, dobrý párek," zamumlal spokojeně a olízl si rty. ,,Ale chtělo by to něco většího~." Rozhlédl se po kuchyni v sídle Phantomhiveů, jestli nenajde ještě nějakou dobrotu, kterou by mohl spořádat. Ano, přijeli sice s Phippsem předat šlechtici dopis od královny, ale proč by si nemohl nacpat břicho, zatímco Charles n°2 předával důležité informace?

Blížil se pomalu čas oběda a černovlasý démon kráčel chodbou směrem ke kuchyni, přičemž přemýšlel, co by mohl uvařit, ale v duchu pořád od tématu "oběd" odbíhal někam úplně jinam. Upřímně, ten den se nedokázal pořádně na nic soustředit... Nebo, na nic... Právě že na jednu věc, respektive činnost, myslel už pár dní, (No co, blížil se říjen~) a on začínal mít pocit, že pokud si na někom svoje choutky nevybije, tak se snad zblázní. Jak příjemné tedy bylo jeho překvapení, když otevřel dveře kuchyně a v ní spatřil Charlese Greye.

Ten zrovna zase předváděl svoji speciální žroutskou schopnost; a to nacpat si do krku celou plněnou trubičku na jedenkrát. Sotva ale uslyšel otvírání dveří, otočil se za zvukem (Přičemž mu ale zůstalo trochu bílé šlehačky na rtech.) a jeho pohled se střetl se Sebastianovým. ,,Á, náš nesmrtelný sluha," uchechtl se. ,,Jdeš připravovat oběd?"

,,Uhm..." zůstal chvíli na Graye zírat, protože ten fakt, co si byl schopný nacpat najednou do pusy, jej upřímně fascinoval, ale pravděpodobně z trošku jiných důvodů, než by měl. Jakmile mu ale došlo, jak se asi tváří a jak při tom nejspíš vypadá, vzpamatoval se a konečně slušně odpověděl ,,Ano, jdu připravovat oběd."

,,A co bude dobrého?" vyzvídal dál, opíraje se zády o linku, zatímco si sahal pro další trubičku. ,,Že bych se podle toho rozmyslel, jestli se tady ještě chvíli zdržet~." Další trubička zmizela v jeho ústech. ,,Protože ty patříš k jedněm z mála lidí, kteří mě dokážou uspokojit... svým vařením."

Sebastian, který ještě pořád nebyl schopný nic kloudného k tomu obědu vymyslet a navíc ho docela vykolejovaly všechny ty dvojsmysly, plácl první jídlo, které jej napadlo. ,,Budu připravovat Shepard's pie," radši rychle zamířil ke spíži, ze které začal vyndávat ingredience.

,,Jó, tak to tady ještě zůstanu... Nebudu ti tady překážet, že ne?" Spokojeně se natáhl pro další trubičku. ,,Páni, tohle je ale macek," komentoval si tak nějak pro sebe, ,,to snad do toho krku ani nenarvu..." Začal přeměřovat trubičku, přičemž se tvářil velice odhodlaně. Pak si ale uvědomil jeden důležitý fakt: ,,Hej! Tahle je prázdná! Kdo by sakra jedl prázdnou trubičku?! Nemáš poblíž nějakou šlehačku?" otočil se na tmavovlasého. ,,Nebo klidně nějakou jinou bílou náplň, to je jedno; hlavně abych to nemusel jíst suché."

Sebastian si musel skousnout spodní ret a několikrát si v duchu zopakovat, ať se chová slušně a že by z toho mohly být problémy. Nakonec ale jeho zvrácená stránka zvítězila a on se s úšklebkem se zadíval na Greye. ,,Šlehačku nemám, ale možná by se něco našlo...~" olízl si rty a udělal krůček bělovlasému. 'Vždyť on si o to vyloženě říkal,' obhajoval sám sobě svoje počínání, když Charlese natlačil proti nejbližší zdi a s nadrženým výrazem se na něj zadíval.

Bělovlasý se nejdříve zatvářil trochu překvapeně, ale vcelku rychle se vzbrchal a hned nato Michaelisovi onen zvrácený škleb oplatil. ,,Hádám, že tohle je odplata za to, jak jsem tě tenkrát opíchal já... mečem," zamumlal pobaveně. Upřímně, jestli si Phantomhiveovský sluha přál do něj zasunout, tak proč ne? Stejně, Phipps se choval poslední dobou dost chladně (Až Grey začal uvažovat o tom, jestli jeho kolega náhodou nezačal držet celibát.) a on by si přitom tak rád vrznul.