Čaute nudle, špageta je zpět. :D
Ok, už mlčím :D kecám, musím vám něco řict, tedy omluvit se, že opravy trvaly tak dlouho, ale měla jsem toho zkrátka moc. Teď už tu máte ale další kapitolu a tak se do ní můžete pustit :)
Cleo 15. Června
Stála jsem nad polomrtvým mužem a chtěla zasadit poslední ránu. Muž se nemohl hýbat. Jeho marné pokusy k úniku mi byly k smíchu. Obličej měl plný modřin, ret roztržený na několika místech, levé oko nateklé, že přes něj nebylo vidět a na čele velkou řeznou ránu, ze které nepřestávala téct krev. Věděl, že už nemá šanci na útěk, když v tom:
,, Cleo stůj " Ozval se za mnou zděšený mužský hlas. Svůj pohled jsem stočila na osobu asi o hlavu vyšší než jsem já. V ruce neměl žádnou zbraň a to byla jeho osudová chyba. Když se mu nepovedlo zachránit přítele, mohl aspoň zachránit sebe. Nechápala jsem, proč ještě neutekl. Ale bylo mi to jedno, alespoň ho budu mít z krku.
,, Zadrž! " Snažil se mě zastavit slovy. Marně. Má mise zněla jasně. Zabít Avengers. A já měla zrovna jednoho z nich hned u nohou a druhý si přišel pro smrt též. Nebyl důvod se zdržovat. Na muže několik metrů ode mě jsem se ušklíbla a řekla:
,, Neboj, taky na tebe dojde řada " S těmito slovy jsem se opět otočila na muže ležícího na zemi a pohlédla mu do šedomodrých očí.
,, Je mi líto, že jsme se nepoznali lépe, TAŤKO. " Ruce ve kterých jsem svírala ostrý meč od krve jsem zvedla nad hlavu a s úsměvem na rtech jsem se napřáhla.
,,Miluju tě Cleo. " Ozvalo se ještě za mnou. Ale to už jsem meč nechávala padat k muži ležícímu na zemi.
💪💪💪💪💪💪💪💪💪💪💪💪💪💪
Cleo 3. Června
Seděla jsem na posteli a čekala. Když mi na mobilu bliklo 00:15 rozhodla jsem se, že Wells už musí spát a tak je bezpečné vydat se na cestu.
Na sebe jsem si oblékla svou novou černou koženou bundu a černé úzké kalhoty. Vzala jsem si šedou tašku přes rameno, ve které už jsem měla nachystané věci a přesně v 00:25 jsem se vydala na cestu. Potichu jsem kráčela zatočenou šedou chodbou směrem k východu.
Otevřela jsem velké bílé dveře a vyšla na čerstvý vzduch (jaký jen ve městě může být ). Zastavila jsem se a rozhlédla se kolem sebe. Nikde nikdo. Nebe černé a na něm nepočítatelně mnoho bílých hvězdiček a velký měsíc, který byl skoro v úplňku. Trochu mi byla zima a tak jsem si přitiskla koženou bundu blíže k tělu. Rychlím krokem jsem se vydala vstříc své misi. Věděla jsem, že nemá cenu Avengers hledat. To oni, musí najít mě. Ale nejdřív si musím na základně vyzvednout nějaké zbraně.
...........................................................
Cleo 4. Června
,,Kartáček mám,Zbraně mám, oblek mám, ručník mám... " kontrolovala jsem si všechny věci ve své tašce těsně před odchodem. Od Hydry jsem pod své velení dostala tucet vojáků, kteří mi měli pomoct ke splnění mise.
Nasedli jsme do dvou černých dodávek a rozjeli se k největšímu obchodnímu centru v New Yorku. Uděláme tam velký bum bum a Avengers si pro nás přijdou sami.
Dojeli jsme. všichni vojáci na můj povel vyběhli v černých uniformách a s helmou na hlavě k veliké budově hned před námi. Dva vojáci se postavili u boků auta a hlídali, zda nejdou naši hosti příliš brzy. Já vystoupila jako poslední ve svém koženém oblečku. U pasu jsem měla dvě pistole na deset nábojů, šest házecích nožů, meč - moje oblíbená zbraň a další udělátka od Hydry. Své červené vlasy jsem mela volně rozpuštěné a na nohou jsem měla vysoké černé kanady.
ČTEŠ
Avenger girl (Pozastaveno)
FanfictionDnes ti nabízím šanci přečíst si příběh o neobyčejné dívce, jenž prožívá veliké dobrodružství. Není tak úplně člověk, avšak nemá žádné superschopnosti. Co když tato dívka pracuje pro organizaci, snažící se zničit a ovládnout svět? Co když se zamilu...